Pražský hrad zveřejnil program už tradičních letních koncertů ve svých prostorách. V minulých letech zde vystoupili třeba bluesmani Taj Mahal či Keb’ Mo’, písničkářka Regina Spektor nebo kytarový génius Jeff Beck. Každé z těch jmen zvoní kvalitou i slávou ve svém oboru. A člověk by měl být vděčný, že se najde někdo, kdo je ochoten jejich koncerty, zvlášť v jinak hluchém letním čase, v Praze uspořádat.
Taj Mahal (Pražský hrad, 23. července 2013)
Jenomže: koncerty, které jsou na terase hradní jízdárny, mají poněkud absurdní atmosféru stafáží, která je obklopuje. Hradní stráž v naleštěných stejnokrojích a hostesky jak na nějakém diplomatickém rautu, to byla opravdu komická kulisa k starým písním z bavlníkových plantáží, které tu vyhrával Taj Mahal.
A koncert v načančaném zlato-křišťálovém Španělském sále, který byl údělem Keb’ Mo’a, v podstatě už předem zlikvidovalo vědomí nenazvučitelnosti hlasitější hudby v takovém „nádražovitém“ prostoru. Což se pak i potvrdilo. Znám dokonce fanouška tohoto sofistikovaného kytaristy a zpěváka, který byl na jeho koncertě poprvé, a v půlce se sebral a odešel, protože si nechtěl tím pekelným zvukem kazit dojem.
Dr. John
Letos Pražský hrad přiveze další dvě skvělá jména, ale okolnosti jejich koncertu budou opět „na palici“. To, že 6. srpna zahraje na terase jízdárny neworleanský klasik Dr. John písničky ze své loňské skvělé pocty Louisi Armstrongovi (více zde), to bychom ještě mohli brát s nadhledem. Dr. John sice býval hodně velký drsňák, ale dnes už má svá léta a prostředí mu snad bude svědčit. A diváci se holt smíří s tím, že jediné, co tam bude nabízeno k pití, bude předražený sekt jako v minulých letech.
Ale dva týdny před ním, konkrétně 20. července, hodlají pořádat na Hradě ve Španělském sále koncert Garyho Clarka Jr., jedné z největších mladých hvězd bluesrockové muziky (více zde). Koho tohle umístění napadlo, měl by si dát studenou sprchu. Clark není žádný šmudla se španělkou ani distinguovaný „bluesový intelektuál“, jakým je Keb’ Mo’.
Gary Clark Jr. jamuje s Keithem Richardsem
Jak víme i my, kteří jsme Clarka sice ještě neviděli, ale známe jeho loňské živé album, jeho koncerty si, když „za to vezme“, v ničem nezadají s divokostí Hendrixe nebo Prince. Jak tohle bude předvádět mezi všemi těmi cingrlátky sálu, který se možná hodí ke korunovacím králů, ale když tam bouchnete do bubnu, rána se vám čtyřikrát vrátí, to je u boha...
