Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Muse ukázali stoprocentní show. Naživo jsou opravdu nejlepší

  0:01aktualizováno  0:01
Publikum v zaplněné O2 areně nečekalo nic jiného, než že se vyplní zvěsti, které Muse předcházejí. Že jsou nejlepší živá kapela současnosti. A­ ohromné nasazení, žánrovou eklektičnost a technickou bravuru, jimiž si Muse tuhle pověst vybudovali, dostali diváci až pod nos hned s ­úvodními písničkami.

Při dubstepovém instrumentálním výplachu The 2nd Law: Unsustainable máchala rukama do hutných rytmů půlka haly. Následující Supremacy, opřená o zeppelinovské kytarové riffy, elektropopový zpěv a punkově zběsilý závěr, přesvědčila, že se v ­hudbě skupiny mohou potkat všechny žánry a pořád dává smysl.

Na poslední desce právě tímhle přístupem uvedli řadu svých oddaných fanoušků do rozpaků, ale na koncertě je Muse měli po druhém songu všechny na lopatě. I když ohlas nových písniček byl skvělý, zvlášť vzhledem k tomu, jak mnoho jich hráli, nesrovnatelně větší šílenství propukalo skoro pokaždé, když sáhli do repertoáru hlouběji. Při Supermassive Black Hole začala hala poprvé skákat hromadně do rytmu. A nebylo to naposledy.

Fotogalerie

Zážitek ještě umocňovala ohromná vizuální produkce, ze které přecházely oči. Nebyla to jenom obří obrácená pyramida s projekčními obrazovkami, kterou měli muzikanti nad sebou a která v průběhu koncertu měnila tvar, až chvílemi připomínala vesmírnou loď. Světelný design byl dotažený do posledního laseru, jenž svítil publiku nad hlavami při singlu Madness.

Když frontman Matthew Bellamy v tu chvíli na lidi mrknul zpoza svých sci-fi brýlí, na jejichž skla se zatím promítal text, ozval se opět nadšený řev. A když se na závěr před přídavky na kapelu světelná pyramida snesla a celou ji zakryla, hala na chvíli oněměla. Za pár minut ji už hudebníci zase profackovávali olympijským singlem Survival, který neskrývá lásku k mohutnosti Queen

Znovu se ukázalo, že všechno megalomanství a velikášství dostává smysl právě na živém koncertě. A to především proto, že Muse v­ docela úsporné sestavě čtyř muzikantů dokážou složitě aranžované písničky přehrát dokonale, aniž by si zvlášť vypomáhali další technikou.
 
Dá se jen znovu zopakovat, že Matthew Bellamy je opravdu skvělý a invenční kytarista. Přestože v­ Praze bylo v­ pomalejších písních trochu znát, že má unavené a nemocné hlasivky, pořád s přehledem přezpívá celou řadu stadionových hvězd.

K vizuální a technické dokonalosti se navíc přidalo ještě něco. Naprosto ohromené publikum - nadšenější a zasvěcenější, než když u­ nás Muse hráli poprvé na Rock for People, a živější než to, které přišlo na start evropského turné do Mnichova. Muse byli mnohem víc emotivní a domů musel ten večer každý odcházet s pocitem, že pověst o nejlepší živé kapele současnosti si určitě nikdo nevycucal z prstu.

Hodnocení: 100 %

Autor:


Témata: O2, Rock for People




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.