Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plíhal, Tara Fuki a Druhá tráva se ohlížejí po vlastní minulosti

  17:43aktualizováno  17:43
Písničkové výběry, kompilace a "bestofky" bývají vítaným zpestřením diskografií jednotlivých interpretů, zejména pak pro "začátečníky" v jejich poslechu.

Karel Plíhal | foto: MF DNES

Karel Plíhal

KAREL PLÍHAL: Skříň s beduíny
Warner Music
Plíhala není nikdy dost. I pro jeho fanouška, který „má všechno“, má tahle kompilace smysl - kdyby nic jiného, tak třeba do auta. A kvůli tradičně milému a leccos z pozadí prozrazujícímu průvodnímu textu sestavovatele Jiřího Černého. I když je možná škoda, že nejde o skutečné písničkářovo „the best of“ celé jeho kariéry.

Karel Plíhal

K dispozici byly pouze nahrávky z alb, vydaných po roce 1990, a to ještě nikoli z toho posledního Vzduchoprázdniny. V takových chvílích si jeden říká - to se ta vydavatelství opravdu nemohou dohodnout jako lidi? Nicméně i tak se Černému podařilo na jeden disk vměstnat 37 písniček, kromě ryze Plíhalových také ochutnávek z kainarovského projektu.

Tara Fuki

TARA FUKI: The Best Of...
Indies Scope
Výběr z pěti řadových alb, na kterých dvojice cellistek a zpěvaček de facto opsala kružnici od komornosti přes širší aranžmá zpět ke komornímu výrazu dvojice, aniž by na této trase ztratila to nejdůležitější, totiž osobitost a jaksi až absolutní křehkost, přináší dvacet skladeb.

Tara Fuki

Pro fanoušky, kteří mají všechna dosavadní alba Tara Fuki, může být motivací k pořízení si i tohoto zařazená bonusová skladba, která dosud ještě nevyšla. Jedná se o relativní kuriozitu. Zatímco totiž součástí rukopisu dvojice jsou texty v polštině, která onu zmíněnou křehkost ještě umocňuje, premiérovaná písnička V rytmu s deštěm je v jazyce českém.

Druhá tráva

ROBERT KŘESŤAN & DRUHÁ TRÁVA: To nejlepší z 25 let
Universal Music
Pětadvacetiletá kariéra kapely, jež se od původního moderního bluegrassu odchýlila k nadžánrovému výrazu a sjednocuje ji jak zejména textový rukopis jejího frontmana Roberta Křesťana, tak úcta ke kořenům a jejich invenční „ohledávání“ (v první řadě samozřejmě písničky Boba Dylana, ale také staré americké tradicionály), se v aktuálním výběru roztáhla na dvě cédéčka.

Druhá tráva

Obsahově, interpretačně a hudebně na Druhé trávě není co řešit, patří bez nadsázky mezi naše nejlepší kapely bez ohledu na žánr, což si ostatně uvědomuje i zahraničí včetně pravlasti muziky, které se soubor věnuje. Vážnou výhradu je ale třeba vznést k tomu, jak je - či vlastně není - vzpomínkové dvojalbum vypraveno. Přiložit k ohlédnutí po tak skvělé kariéře jen přeložený cár stroze potištěného papíru, který supluje booklet a neuvést dokonce ani jména muzikantů, to skoro zavání pohrdáním.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.