Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teorie rozpadu aneb partička senilních střelců a papaláši na lovu

  8:59aktualizováno  8:59
Ediční řadu Mistrovská díla evropského komiksu rozšířil svazek Teorie rozpadu, uvádějící dva příběhy francouzského scenáristy Pierra Christina a v Bělehradě narozeného, ale ve Francii působícího slavného kreslíře Enkiho Bilala. Oba mají velmi silný politický, ale i filozofický rozměr.

Z komiksu Teorie rozpadu | foto: Crew

Teorie rozpadu (obálka komiksu)

Teorie rozpadu (obálka komiksu)

První, Falangy černého řádu, byl v originále publikován poprvé v roce 1979, čtyři roky po smrti autoritativního španělského vládce generála Franka. Základní zápletka příběhu je vlastně jednoduchá, autor doslovu Ondřej Neff, který oba komiksy zařazuje velmi trefně do dobového i současného kontextu, ji vystihuje: „Partička senilních frankistů vystřílí partičku senilních republikánů.“

Historický námět nicméně vypovídá o obecných věcech, o tom, nakolik je únosné ve jménu jakékoli ideologie překračovat hranice lidskosti a jakou vůbec váhu má politické přesvědčení i státní zřízení v souvislostech řádu. „Že se nakonec podobají jedni druhým a opačně? I to je vyústění této grafické úvahy o morálce politických systémů,“ píše Ondřej Neff.

Na jiném místě autor doslovu podotýká: „Falangy černého řádu pochodují ve tmě. Rusko oživuje komunismus ve jménu antikomunismu a lásky k Bohu a vlasti. Cizí bohové přicházejí.“

Fotogalerie

To už se týká druhého příběhu Na lovu. Ten je alegorií evropského totalitního systému pod sovětským vedením na začátku 80. let (komiks vznikl v roce 1983). Komunističtí papaláši z různých zemí, včetně Čecha Pavla Havelky, se sejdou v luxusní rezidenci, aby si v hlubokých lesích zdánlivě pouze zalovili divokou zvěř, jak mívali tehdy ve zvyku. Hon se nicméně zvrhne v „soudruhovražednou“ popravu.

Kniha obsahuje i rozhovor s oběma tvůrci, kde osvětlují nejen vývoj a způsob spolupráce, ale také svůj pohled na vyznění obou děl s odstupem. Scenárista Pierre Christin zde mimo jiné říká: „Na islamistických sebevražedných atentátnících není nic nového, jen umírají ve jménu Boha. Ideje hrdinství a mučednictví jako by byly nerozdělitelně propojené.“ I pro tuto souvislost je vydání Teorie rozpadu aktuální.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Bernhard Schlink
Napsal Předčítače. Teď Bernhard Schlink odhaluje skryté Letní lži

Před více než dvaceti lety Bernhard Schlink zasáhl literární svět románem Předčítač, podle kterého později vznikl úspěšný film s Kate Winsletovou. Nyní v...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.