Příkladem je nyní i v Česku vydaný Jimmy Corrigan, nejchytřejší kluk na světě (BB art 2004). Jde o silný, autentický příběh v dokonalém grafickém zpracování.
Autobiografickými rysy navazuje Jimmy Corrigan na díla podobného ražení, která u nás vyšla: Spiegelmanova Mause nebo Padoucnici Davida B. Šest let práce Chrise Warea vykrystalizovalo v úchvatnou zpověď o tužbách a o samotě - a také v šest amerických Harvey Awards (2000), které se udělují nejlepším tvůrcům komiksu, a ocenění britského Guardianu za nejlepší prvotinu (2001).
Výjimečné dílo
Že jde o výjimečné dílo, potvrdí už přebal. Po vyjmutí knihy se dá rozložit na formát A2, jehož plochu dokázal Chris Ware využít téměř do posledního centimetru. Ze zmateného propletence obrázků, slov a šipek postupně vyvstává mnohé z Jimmyho života; kromě figurky-vystřihovánky tu najdeme jeho chorobopis, denní rozvrh, seznam pro nákup, ale především téměř celou rodinnou historii Corriganových.
V jednom olbřímím schématu se kolem glóbu odvíjejí příběhy Jimmyho předků; i když na první pohled neúměrně komplikovanou, je tento chumel čar vlastně zkratkou - čtenář se dozvídá základní motivy a východiska, ke kterým už se pak autor nemusí v příběhu samém vracet.
Předsádku Ware zaplnil úvodním slovem, esejí na téma komiks, návodem k použití, malým testem a dalším mohutným schématem, jímž rozebírá všechny čtenářovy úvahy, potřebné pro pochopení dvou vedle sebe ležících obrázků. Právě orientace v nákresech, ironicky nadsazený tón doprovodných textů (za jehož udržení patří blahopřání Viktoru Janišovi) i neprimitivní větná stavba předpokládají inteligentního čtenáře - další zásah do předsudku, že komiks je zábavou pro pologramotné.
A listování stránkami knihy napoví leccos o autorově (nejen) grafickém laškování: téměř čtyřsetstránkový monolit narušuje tu a tam vsazenou sebereklamou ve stylu starých plakátů, shrnutím děje nebo dalšími vystřihovánkami - že by metafora vytváření uspořádaného a dokonalého mikrosvěta navzdory trýznivé realitě okolo?
Kreslířský um si Chris Ware (1967) piloval nejprve ilustracemi pro magazín RAW, kam jej přijal jeho idol Art Spiegelman, nebo New York Times, aby dosáhl plného rozkvětu v jeho vlastní edici ACME Novelty Library. Jeho kresba, byť při zběžném pohledu působí jako počítačově chladná, postupně okouzlí čistými, pro čtení příjemně jednoduchými liniemi. I když právě nenáročná kompozice může občas svést oko nesprávným směrem.
Empatický styl
Ware nezřídka z děje přechází do nadějí a tužeb svých hrdinů - jejich iluze se však odhalí, až když je realita rozprskne jako mýdlovou bublinu; stejně snadno postavy vysílá do snových dobrodružství. Výsledkem je empatický styl, v němž má své místo pochopení pro dětskou duši, soucítění s osamělými, sladkobolná laskavost všednodenních ústrků i cit pro manévry lidských vztahů.
Na Wareův mytoborecký účet je třeba připsat další vrub: s břitkou uštěpačností si bere na paškál nedělitelné rovnítko mezi komiksem a superhrdiny. První zobrazenou příhodou z Jimmyho dětství je matčin románek s představitelem superhrdiny, dalšího pak vidí Jimmy z okna kanceláře - Superman páchá sebevraždu skokem ze střechy.
Na deskách knihy je roztomilá ikonka Jimmyho v supermanském kostýmu s dítětem v náručí, a on sám si v naprosté sebeironii po nějaký čas obléká modré triko s pověstným rudožlutým "S" na hrudi. Avšak Jimmy žádný superhrdina není. Naopak. Je předčasně zestárlý, lehce při těle, ostýchavý, svázaný svými stereotypy a matčiným hlasem v telefonu.
Jeho komunikace s okolím se omezuje na ušlápnuté "Ha, ha", vztahy se ženami se odehrávají pouze v jeho představách. Jeho životní pouť, nevydařené sblížení se znovu objeveným otcem i marné pokusy o navázání jakéhokoliv těsnějšího kontaktu se odehrávají mezi mantinely allenovského otloukánka a kafkovské neschopnosti vykročit ven. Patří-li nějaká předpona před "hrdinu" Corrigana, pak je to anti-. Falešné, frustrované vzhlížení po zevšednělých idolech nahrazuje Ware soucitem s důvěrně známou každodenností.
Ženám vstup zakázán?
Čtenářské statistiky dokazují, že komiks je téměř výlučně mužskou záležitostí. Ani tento fakt nezůstal Wareova ostrovtipu ušetřen. Už v úvodním textu říká: "Jste a) muž, nebo b) žena? Pokud platí b), můžete skončit. Všichni ostatní můžou pokračovat."
Jimmy Corrigan je ságou mužské linie Corriganů - události "dnešního" Jimmyho Corrigana a jeho zážitky z dětství, které ho formovaly, jsou prokládány zážitky jeho děda ve stejném věku. Oběma Corriganům je pak společný pokřivený vztah s otcem, jenž je zanechal opuštěné a jehož stín si s sebou už nejspíš navždy ponesou.
Tvář ženy, vyjma Jimmyho nevlastní sestry, na kterou snad ani jako na ženu nepohlíží, spatříme tak nejvýš na fotkách. Je to komiksový šovinismus, nebo další zWareových sarkasmů?
 Ukázka z komiksu Jimmy Corrigan od Chrise Wareho. |
