Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komiksové šílenství boxera z Osvětimi má potenciál hollywoodského příběhu

  17:17aktualizováno  17:17
V Nakladatelství Argo vychází grafický román o osudu židovského boxera, který se probil koncentráky, boxoval v Americe a nakonec skončil jako zelinář v Brooklynu.

Ukázka z grafického románu Boxer. | foto: Argo

Je září 1963. Z New Yorku se do Miami na Floridě vydává rodina se třemi dětmi. Zatímco matka a dvě mladší děti dovádějí na pláži, otec se starším synem se vydají hledat jednu ženu. Teprve nedávno se od organizace, která stále ještě pomáhá s hledáním válečných uprchlíků, dozvěděli, že tu pod novým jménem žije Lea Pablanská, která z polského Belchatowa uprchla na začátku 40. let před transporty do koncentračních táborů. Hledá ji Hercko Haft, její první láska. Muž, který přežil koncentrák tak, že boxoval pro zábavu esesmanů. Boxoval o život. V těch zápasech šel totiž poražený rovnou na smrt. A Hercko, nazývaný židovská bestie, nikdy neprohrál.

Populární komiksy

Mezi nejprodávanější komiksy patří Exonomix a Stopa legionáře.

obálka stopa legionáře

Komiks Boxer z pera německého kreslíře a scenáristy Reinharda Kleista vychází dva roky po vydání originálu i česky v překladu Aleny Pokorné.

Hercko pocházel z rodiny židovského zelináře, ale po smrti otce se rodina rozdělila, dcery pohltila Lodž a synové se živili pašováním, Herckův bratr dokázal sehnat téměř cokoli. Hercko byl jediný, kdo nakonec přežil, přestože ho už v šestnácti letech odvlekli na nucené práce a do koncentráku. Prošel několika tábory včetně Osvětimi, šel v pochodu smrti, z něhož se mu podařilo uprchnout a v lese se dočkat amerických jednotek.

Poražené čeká smrt

Už v prvním pracovním lágru v roce 1940 projevil nebývalou nezlomnost a vůli přežít. Dokázal pašovat pro dozorce cigarety, které pod jejich krytím kradl z nedalekých proviantních vagonů. A když se přišlo na to, že se umí prát bez ohledu na to, jak je podvyživený, naverbovali ho jako boxera, přestože mu při zatýkání a následném odvlečení do tábora zlomili prsty na rukou. Aniž kdy měl profesionálního trenéra nebo nějaké tušení o technice, vybojoval Hercko desítky zápasů, nejprve proti stejně zbídačeným „dobrovolníkům“, později proti skutečným boxerům, které si pro vlastní pobavení vozila na zápasy německá smetánka třetí říše. Pochopil, že poražené čeká smrt. A rozhodl se, že raději zabije, než aby byl sám zabit. Říkali mu také bestie z Javořna, protože s boxováním začal v městečku Javořno, kde byla za druhé světové války zřízena pracovní pobočka koncentračního tábora v Osvětimi, silnější vězně sem nahnali dobývat uhlí.

Kleistův černobílý román působí expresivně, naléhavě. Hercko se málokdy pozastavuje nad morálními dilematy, chce prostě přežít. Nejextrémněji je to vidět v jeho náhodném setkání s rodákem Míšou, který dělá v táboře pomocníka dozorcům a chová se ještě krutěji než oni. Když se pak s Herckem setká po válce v rodném městě, Hercko ho za jeho krutosti z pomsty málem zastřelí. A v tu chvíli mu Míša říká: „Jediné, co mělo cenu, bylo zůstat naživu. To víš stejně dobře jako já. Kdo byl bestie z Javořna?“ Hercko zuří, reflexe je na čtenáři. Životů má ale tenhle chlapec (vždyť na konci války mu bylo jen málo přes dvacet) na svědomí hodně.

Z Hercka se stal Harry

Podobně silně jako ustavičná válečná přítomnost smrti působí i Herckův americký osud, to už si začal říkat Harry. Nejprve se zdálo, že bude boxovat stejně oslnivě jako v Polsku a v Německu, ale mnohé zápasy na konci 40. let se konaly spíš pod dozorem podsvětí, než že by šlo o férové souboje. Po slavném a údajně prodaném zápase proti Rockymu Marcianovi se Hercko stáhl. Mimochodem, i Marciano začal s boxem za války, ale nikoli jako vězeň, krátil si tím dlouhé chvíle čekání na vojenský zásah u jednotky v Tichomoří. Po souboji s Marcianem se Hercko vzdal naděje, že bude tak slavný, aby se jeho jméno objevilo ve všech amerických novinách, a on tak díky tomu mohl kontaktovat svou dávnou polskou lásku Leu. Oženil se, pronajal si obchod se zeleninou, měl tři děti. A pak přišla ta zpráva z organizace pozůstalých, která i dvacet let po válce stále hledala uprchlíky.

Kleista k jeho grafickému románu inspirovala kniha nazvaná Jednou budu všechno vyprávět, kterou napsal boxerův nejstarší syn Alan, ostatně i v komiksu tahle věta zazní. Syn nechápe, proč je jeho otec takový, jaký je, pruďas se zlomeným srdcem, který v sobě nosí běsy. Právě až na cestě za Leou, když Hercko stane tváří v tvář minulosti a tuhle kapitolu po dvaceti letech uzavře, dokáže se synem o své bolesti mluvit.

Román Reinharda Kleista je strhující. Autor má za sebou pozoruhodnou komiksovou biografii Johnnyho Cashe či Fidela Castra, díky ní ho začali srovnávat s íránskou autorkou Marjane Satrapiovou. Boxera psal původně na pokračování pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, z více než stovky stripů pak vznikla kniha, která už vyšla v sedmi jazycích. Má potenciál hollywoodského příběhu, jen s vědomím, že nejde o uměle vytvořený dramatický scénář, ale o syrový záznam šílené historie, kterou přežil jen zlomek jejích aktérů.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Jostein Gaarder
RECENZE: Jak se seznamuje na pohřbech, prozrazuje Loutkář

Lidé mají různé záliby. Jeden hraje na kytaru, druhý rybaří. Ústřední hrdina románu norského spisovatele Josteina Gaardera Loutkář je však trochu jiný. Rád...  celý článek

Anne Golonová byla v roce 2007 v Praze a navštívila představení muzikálu...
Zemřela autorka ságy o markýze Angelice Anne Golonová

Ve věku 95 let zemřela ve Versailles francouzská spisovatelka Anne Golonová. Proslavila se zejména knihami o Angelice „markýze andělů“. O jejím skonu...  celý článek

Sherilyn Fennová v seriálu Městečko Twin Peaks (1990)
Městečko Twin Peaks představuje svou tajemnou historii. Nechybí UFO

Seriál Městečko Twin Peaks si všichni spojují především s režisérem Davidem Lynchem. Málokdo si však vzpomene na Marka Frosta, jednoho ze scenáristů kultovního...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.