Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Miliony na film o Baarové nežádal Renč. A už tu byly dražší

  13:01aktualizováno  13:01
Po řádu od prezidenta dostal Filip Renč i státní peníze. Tak se vykládá fakt, že radní fondu kinematografie jeho filmu „přiklepli“ miliony a pak se rozhádali. Aféra však spíše odhaluje záludnost grantů.

Režisér Filip Renč na castingu na roli Lídy Baarové | foto:  Dan Materna, MAFRA

Patnáct milionů korun pro Lídu Baarovou v režii Filipa Renče, šest milionů na film Miloše Zábranského Tenkrát v Ráji, čtyři miliony projektu Josefa Abrháma ml. Když nemůžeš, přidej. Tak rozdělila Rada Státního fondu kinematografie částku, již měla k dispozici. Přesně podle součtu vlastního bodování a strategie, že je lepší dát menšímu počtu titulů víc peněz, než je drobit ve stylu „každému aspoň trošku“.

Baarová dostala 15 milionů

Členové filmové rady se pohádali

Výstava filmů Vítězslava Tichého na zámku v Napajedlích. Lída Baarová ve filmu Dívka v modrém (1940).

Jenže pak se sedm radních, ačkoli se pět z nich hlasování také zúčastnilo, od rozhodnutí distancovalo. A začaly se rojit dohady, že tak protestují proti „lobbingu“ pro Renče. Spor je těžké rozsoudit, ale stojí za to si připomenout, jak fond peníze vlastně rozděluje.

Zaprvé, patnáct milionů nezíská režisér, nýbrž producent, jmenovitě společnost NoGup. Renč o grant nežádal, tvrdí, že o žádosti nevěděl a že výrok „Renč dostal miliony“ bude těžko vysvětlovat daňovému úřadu.

Zadruhé, klíčový pro posouzení kvality projektu je scénář; ani ten však nenapsal Renč, nýbrž Ivan Hubač. Před lety existovala ještě verze Otakara Vávry, který práva k příběhu Lídy Baarové přivezl přímo od herečky do ČT, ovšem v „Renčově“ filmu ČT nefiguruje – což nevylučuje jiné televize.

Zatřetí, patnáct milionů vypadá velkolepě, ovšem rekord to zdaleka není. Jiný dobový film, Protektor, dostal od fondu 16 milionů. Celkové předpokládané náklady Lídy Baarové činící 80 milionů jsou skromné jak na historickou látku – vzpomeňme na Bathory za 300 milionů, tak na evropské poměry; podobný rozpočet má jeden díl německé krimi.

Fotogalerie

Začtvrté, Renč na žádné své dílo dosud nikdy podporu fondu nezískal – na rozdíl od jiných tvůrců.

A zapáté, celá aféra jen znovu stvrdila záludnosti jakékoli grantové politiky. Rebelové z Rady právem žádají „veřejné hodnocení a bodování projektů“. Zbylí členové je zase stejně logicky vyzývají, aby zvážili své setrvání v Radě, jestliže nejsou schopni přijmout výsledky demokratického hlasování.

Nespokojenci tvrdí, že někteří radní Renčovy konkurenty v bodování záměrně podhodnotili. „Nikdo však nemá právo případnou manipulaci zjistit, protože Rada ze zákona hlasuje anonymně a zveřejňuje jen výsledek,“ přiznává jeden z radních.

Tisícovka za každého diváka

Hlavně však v Radě trvá odvěký spor: zda pomoci spíše filmům natolik umělecky menšinovým, že by jinak nevznikly, či naopak v dobrém slova smyslu diváckým, které do fondu nesou zpět peníze na příští projekty v podobě jednoho procenta z každé prodané vstupenky.

Například loni dostaly od fondu po třech milionech jak pohádka Tři bratři, tak příběh dívky a gaye MY 2. Svěrákova pohádka už má přes půl milionu diváků a 65 milionů na tržbách, MY 2 startoval o minulém víkendu ve 29 kinech, kam přišlo 680 lidí. Podobně slabě si vede v kinech většina dokumentů.

„Rada má hlasovat veřejně a nebát se zdůvodnit své rozhodnutí odmítnutým,“ míní producent Adam Dvořák, jehož film Gangster Ka podporu nedostal. A přidává příklad hospodaření fondu: „Pokud na film s grantem tři miliony přijde 2 500 lidí, na každého diváka připadá dotace 1 200 korun. Což je pekelné.“

Reakce filmařů na aféru

Filmařské organizace od asociací producentů či režisérů po Českou filmovou a televizní akademii vyzývají předsedu Rady Státního fondu kinematografie, aby zveřejnil podrobnosti hodnocení projektů, zejména bodování jednotlivými členy. "Jedině tak bude možné vyvrátit pochybnosti o nestranném rozhodování některých členů Rady," píší. Dopis od nich dostal také ministr kultury Daniel Herman. Ohledně nominace a volby příštích členů Rady, kteří se mají ujmout rolí na jaře, žádají, "aby dostaly přednost skutečně respektované osobnosti, jež se těší odbornému renomé a autoritě mezi filmovými profesionály, a aby Poslanecké sněmovně byli postoupeni kandidáti, kteří mají alespoň dvě nominace od profesních organizací".







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.