Velkých hráčů, kteří se hudební festival snaží dělat zajímavě, vozit tuzemskému konzervativnímu publiku zahraniční hvězdy i jména, která teprve čekají na objevení, nezbývá zas tolik, jak by se mohlo zdát. Masové návštěvnosti přehlídek, které sázejí jen na kombinaci tuzemských populárních jmen a nízkého vstupného, jako je Votvírák nebo majálesy, dokážou velikostí publika konkurovat vlastně jenom Colours of Ostrava.
Aktuální jména i loutky
Pokud je to v dnešním roztříštěném vnímání hudby a popularity ještě možné určit, právě tam také míří největší jméno letošní domácí festivalové sezony. Zpěvák Robert Plant, dráždící fanoušky věčným odmítáním comebacku Led Zeppelin, přijede s hodně zajímavou formací Sensational Space Shifters, jež slibuje hudební zážitek i bez kytar, za každou cenu tvrdých.
I další zveřejněná jména hlavních hvězd, mezi které patří The National, Zaz, MGMT nebo Bastille, odpovídají parametrům velkého světového festivalu. Důležitá je i atmosféra, která se u Colours po stěhování do industriálního areálu Dolních Vítkovic ještě umocnila.
To, že festival nedělá festivalem jenom program na hlavních pódiích, si dobře uvědomili i pořadatelé další stálice na tuzemské festivalové mapě. Po letištní ploše v Hradci Králové se v minulých letech proháněl oživlý jukebox, divadelní performeři, obří loutky, květinový průvod a zdobila ji celá řada dalších nečekaných drobností.
Z určitých kruhů si Rock for People odnesl za letošní program dvacátého ročníku kritiku. Ve skutečnosti však nabízí hodně silný mix aktuálních zahraničních jmen jako Biffy Clyro nebo Chase & Status s koncertními klasikami typu Madness nebo Manu Chao. Záslužná je i snaha vozit k nám kapely na vzestupu - řada z těch, které loni hrály na talentové scéně, letos bude skákat po velkých pódiích třeba na Glastonbury.
Zda je tohle cesta, kterou časem tuzemské publikum ocení víc než třeba to, že na Rock for People zahraje svůj jediný festivalový koncert Lucie, se teprve uvidí. Je sympatické, že po ní Rock for People stále jde, i když poslední ročníky postihly finanční problémy.
Když dojdou peníze
S těmi ostatně bojují i jiní. Například Open Air Festival v Panenském Týnci letos nebude, Sázavafest se snaží získat zpět návštěvnický zájem levnějším programem postaveným na aktuální vlně elektroswingu či pozváním Lucie Bílé. Vzhledem ke konkurenci však působí skoro bezradně. Umocňuje to i trend jednodenních festivalů pod širým nebem, jako je Aerodrom nebo dříve Sonisphere, které jsou organizovány ze zahraničí a mají mezinárodní "putovní" program postavený kolem jedné až dvou opravdu velkých kapel typu Metallica, na něž pořadatelé tuzemských festivalů finančně nedosáhnou.
Jediným tradičním místem, kde se nic nemění, zůstává mezi "velkými hráči" Trutnov. Tedy: nic kromě názvu, takže letos Trutnoff. Do poněkud dekadentní směsky pamětníků tuzemského undergroundu nějakým způsobem zapadne nejen Patti Smith, která by mu mohla rozumět, či tvrdé metalové hvězdy jako Craddle of Filth nebo Kreator. Ale i ultralevičáci Ska P či herec Elijah Wood. Ten se tu v roli dýdžeje jistě bude divit pověstné hospůdce v zákulisí i maringotce pod ní.
Každopádně se časem potvrzuje, že mnohem jistější pozici (a často návštěvnost) mají čistě žánrové festivaly, jež si troufají na stále větší hvězdy svého stylu. Ať je to Hip Hop Kemp, kde zazpívá Cee-Lo-Green, Mighty Sounds s Dropkick Murphys, či Brutal Assault se Slayer. Mají totiž stabilní návštěvnost a fanoušky, kteří se nechodí jen "nechat bavit", a tak se nemusí každý ročník složitě trefovat do mainstreamového vkusu. I díky nim navíc platí, že letošní festivalová sezona je opět pestrá.
