Během prvního dne se navíc několik kapel včetně Die Antwoord potýkalo s výpadky celého aparátu, a tak se nedá hovořit ani o dokonalém poslechovém zážitku.
Známkujte Rock for PeopleHudební přehlídku můžete hodnotit zde  |
Ovšem na festivalech se dá a má objevovat třeba i hudba dosud posluchačům neznámá. Svou sympatickou drzostí překvapil energický set americké kapely Cage the Elephant, stejně jako koncert britského dua Slaves. Protože jsou oba protagonisté běloši, vysloužili si doma za své jméno kritiku kvůli rasismu. Kdo jiný než „hradečtí votroci“ by je za to naopak měl milovat?
Jenže s tím hudebním prozkoumáváním tu byla obtíž. Rock for People si pozval v míře nemalé také mladé české písničkáře, což je samo o sobě záslužné. Akorát jim nedal zrovna moc prostoru. Festivalpark, kde se přehlídka koná, je v podstatě jeden větší plácek a při snaze nacpat sem pro potřeby pestré dramaturgie více pódií se těžko vyhnete tomu, že se budou navzájem překřikovat.
Jenže, co se dá u dvou stejně hlučných kapel pojmout vhodným popojitím, to v případě zpěváka se španělkou vyřešit nejde. Nadějný Jakub Ondra tedy musel snést přeřvání od britských Spring King.
Samozřejmě, to byla okrajová stage, již nejde dosti dobře synchronizovat s velkými koncerty. Hřebíkem do rakve příjemného poslechu ovšem byla pivní diskotéka umístěná přímo uprostřed areálu. Té neúspěšně konkurovali David Stypka, Thom Artway nebo Pekař a navíc řvala i ve chvílích, kdy mohlo být ticho. Třeba když se dav od Slaves přesouval na Paramore a těch pět minut mohl absolvovaný koncert vstřebávat.
Dokonce i během zlatého hřebu celé přehlídky, koncertu Evanescence, se v tichých pasážích slyšitelně ozývaly okolní stánky. Což je vážně ostuda.
Ale asi se to holt bere tak, že jsme na festivalu věnovanému muzice, a tak nesmí být ani na chvíli ticho. I za cenu čirého hudebního smogu. To asi aby bylo víc zábavy.
