Ewa Farna na koncertě k otevření nového studia televize Óčko (9. června 2015)

Ewa Farna na koncertě k otevření nového studia televize Óčko (9. června 2015) | foto:  Dan Materna, MAFRA

KOMENTÁŘ: Farna roztáhla křídla. Po umělecké stránce jí to jen prospěje

  • 13
Ewa Farna po deseti letech ukončila spolupráci s producentem a svým „objevitelem“ Leškem Wronkou. Například výroční koncert, který se uskuteční 11. listopadu v pražském Foru Karlín, už zpěvačka chystá ve vlastní režii. Zdá se to být krok správným směrem. Prověří jej čas.

Vlastně by slovo objevitel ani v těch uvozovkách nemuselo být. Nebýt Leška Wronky, kdo ví, jak by kariéra Ewy Farné vypadala, pokud by vůbec nějaká byla. A zpěvačka to v prohlášení, které ke svému osamostatnění vydala, sama říká: „Lešek Wronka navždy bude mým objevitelem, tím pádem i strůjcem mé kariéry, která mě dodnes činí šťastnou. Každý jsme měli však jinou představu o směřování tohoto projektu. Cítím, že je na čase roztáhnout křídla, i když určitě párkrát spadnu.“

Lešek Wronka a Ewa Farna

Faktem je, že Wronka Farnou do světa šoubyznysu přivedl a úspěšně ji jím provedl. Když se před deseti lety v éteru objevila píseň Měls mě vůbec rád, teenageři ji milovali a dospělí se nad třináctiletou holkou poskakující kolem školního hřiště pousmáli. Farné hlas byl sice už tehdy výtečný, delší kariéru jí však předpovídal jen málokdo.

Dnes už víme, že to bylo podcenění hned několika faktorů. Největší podíl na úspěchu Ewy Farné má zpěvaččina cílevědomost a Wronkův obchodní talent. Ostatně i díky němu je Farna pevně usazená nejen v českém, ale také v polském hudebním byznysu. A když pomineme Slovensko, kdo z tuzemského středního proudu se může pochlubit úspěšnou kariérou také v sousední zemi? Snad jen Karel Gott. A kdo tohle může říct krátce před svými třiadvacátými narozeninami?

Takže se o budoucnost Ewy Farné nemusíme bát, její pozice na scéně je těžko otřesitelná. Naopak odstřižení se od „otce zakladatele“ jí může jedině prospět. A pokud mají oba rozdílné představy o muzice, je to jen logický krok.

Před dvěma lety se hodně psalo o písni Leporelo, respektive její polské verzi, jež vyšla pod názvem Znak. Zatímco u sousedů poslouchali poměrně progresivní nahrávku s nádechem reggae ve slokách a tvrdými kytarami v refrénech, do našich rádií doputovala přímočará syntetická – a trochu nudná – diskotéka. To byl zcela jistě zásah producentský, komerčně možná účelný, umělecky už méně.

V obou rovinách – hudební i obchodní – šlo vlastně o ekvivalent „zápaďáckých“ lančmítů, které se u nás prodávají takřka bez masa, respektive limonád jen s umělými cukry. Prostě úlitba specifickému trhu.

Pokud se Farna v budoucnu obejde bez podobných obezliček, které působí jako čirý kalkul, její hudbě to jenom prospěje. A třeba se ukáže, že se ten hudební kšeft dá ustát i tak. Nezbývá než držet palce.

26. května 2013