Režisér filmu roku Kobry a užovky Jan Prušinovský (Český lev za rok 2015)

Režisér filmu roku Kobry a užovky Jan Prušinovský (Český lev za rok 2015) | foto:  Petr Topič, MAFRA

KOMENTÁŘ: Český lev se snad odehrál v jiné zemi a jiném roce

  • 132
Limuzíny, róby, červený koberec - navenek vše vypadalo na velkolepou oslavu filmového roku. Jenže před pražským Rudolfinem jí přihlíželo jen pár zvědavců, lovců autogramů bylo ještě méně a u přenosu z udílení Českých lvů vydrželo necelých šest set tisíc diváků ČT. Logicky.

Zaprvé, dvě a půl hodiny je neúnosně moc, u obrazovky i v sále. Zadruhé, je to zbytečnost i vzhledem k tomu, že ze 49 děl, která členové České filmové a televizní akademie hodnotili, a z 15 nominovaných jich nakonec bodovalo jen šest, z toho pět hraných.

A zatřetí, výsledek zájmu publika odpovídal bídě loňského roku, jen Český lev to mocně popíral. Když v úvodu zaznělo, že „český film opět bodoval u diváků a plnil kina u nás i v cizině“, člověk se musel štípnout, aby se ujistil, že nesedí v jiné zemi v jiném roce. Podle statistik naopak právě loni diváci český film houfně opouštěli a sázková kancelář Fortuna nevypsala na vítěze Lvů ani kurzy, protože „na polovinu loňských filmů přišlo méně než 15 tisíc diváků“.

Jako by naznačila: koho český film ještě zajímá? Dekorum se však musí zachovat, takže ceny předávali úspěšní vědci, často vtipnější než sami umělci, zpívalo se a promítaly medailonky nominovaných tvůrců. Důstojnost sama.

Sice chyběly titulky, která nominace se vyhlašuje a za který film vlastně kdo vyhrál, takže pár laureátů se muselo zmateně ptát, jiní zase bloudili při odchodu ze zrcadlové scény. A smysl skeče s hvězdným prachem, odkazujícím asi k loňskému trapasu s falešným Jimem Carreym, se ztrácel.

Na druhou stranu pocta zesnulým kolegům se vyznačovala důvtipnějším, jímavějším i svižnějším střihem než u Oscarů a několik projevů, od vtipného Matěje Hádka, který kromě vlastní ceny přebíral i bratrovu, přes bezprostřední Alenu Mihulovou až po dojemného Stanislava Milotu s čestným Lvem předvedly, jak má svátek filmových profesí vypadat.

Co se trofejí týče, fakt, že akademici zasypali film Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově nejvyšším počtem nominací a pak mu dali jen dvě sošky, může - a nemusí - znamenat jejich reakci na lednové ceny kritiků, kteří právě „Mnichov“ vyzvedli nejvýše. Akademie totiž nerada slyší, že opisuje.

Zvláštní je také, že Domácí péči, kterou sami vyslali na Oscara, nakonec odměnili jedinou cenou, pro herečku. Početně tedy vyhrály Kobry a užovky se šesti cenami nad pohádkou Sedmero krkavců se třemi soškami, dvě si po právu odvezli do Německa spolutvůrci snímku Schmitke.

Největší rozpaky však vzbudily tři nové kategorie za televizi. Dvakrát se v nich prosadila „malá domů“ pro ČT, jednou sice bodovala HBO, leč za seriál vyrobený podle zahraniční licence. Přitom od trofeje s hrdým názvem Český lev by člověk čekal ocenění výhradně za původní tvorbu - ale nakonec musí být rád, že nevyhrály domácí Stopy života.