Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kohout píše román pro MF DNES, unikátní knižní projekt začíná za týden

  12:48aktualizováno  12:48
Do novin se vrací román na pokračování, útvar, který známe z historie deníků i ze zahraničních novin. Pro MF DNES ho píše Pavel Kohout.

Pavel Kohout s rukopisem románu pro MF Dnes Cizinec a krásná paní | foto: Radek Miča, MAFRA

Psal je Honoré de Balzac, George Sandová, Karel Čapek i Karel Poláček, vycházela tak klasika světové literatury, pokleslé detektivky i budovatelské romány.

Začalo to Balzakem

Řeč je o knihách, které na pokračování vydávají noviny. Tedy u nás spíš vydávaly – za posledních dvacet let se pravděpodobně žádný román na pokračování v českém deníku neobjevil. Přitom v Evropě je to poměrně běžné, romány na pokračování vycházejí v německém tisku, britské listy zase rády vydávají komiksy. Pro nedělní přílohu New York Times nazvanou Sunday Magazine psal například i Michael Chabon svůj román Gentlemen on the Road.

Kohout v MF DNES

Mladá fronta DNES se tak od 21. března románem Pavla Kohouta nazvaným Cizinec a krásná paní zařadí po bok Frankfurter Allgemeine Zeitung, The Guardian nebo právě Timesů. Kohoutův román bude vycházet šestkrát do týdne, tedy kromě neděle. Od prvního jarního dne až do začátku června se čtenáři v šedesáti kapitolách seznámí se dvěma novými Kohoutovými hrdiny.

První romány na pokračování se v novinách objevily už v devatenáctém století ve Francii, v době těsného propojení žurnalistiky a literatury. V největším francouzském listě Le Siecle, který kolem poloviny devatenáctého století dosahoval tehdy neuvěřitelného nákladu pětatřiceti tisíc výtisků, publikoval běžně i Honoré de Balzac.

Pavel KohoutTen byl pravděpodobně také jedním z prvních autorů, kteří v novinách vydali román na pokračování – stalo se tak roku 1836 a šlo o kritickou románovou fresku Stará panna, kterou vydával deník La Presse.

Ve stejné době se v americkém tisku začaly objevovat šestákové romány a detektivky. A vznikl román-fejeton, literární útvar, který se pravidelně vyskytoval v novinách na místě fejetonu oddělený od zpravodajství tlustou linkou.

Počátkem 40. let devatenáctého století se jimi proslavil zejména francouzský spisovatel Eugene Sue, románové fejetony na pokračování psal Alexander Dumas (na některých jeho dílech je vidět, že takhle vznikala), ale patří mezi ně například i Dostojevského Uražení a ponížení či jeho Zápisky z mrtvého domu, které začal vydávat na pokračování v petrohradském listě Vremja.

Kohoutova Smyčka se stahuje a otázky se množí

Čtěte recenzi MF DNES

Pavel Kohout na tiskové konferenci v knihkupectví AcademiaPoslední román Pavla Kohouta Smyčka vychází krátce po obvinění Milana Kundery z udavačství. Je to náhoda, ale náhoda bezděky a správně načasovaná. Stejné otázky, které budí Kunderova vina, či nevina, si totiž klade čtenář po dočtení Kohoutova příběhu.

A u nás samozřejmě také Karel Čapek se svým "fejetonovým seriálem" Továrna na absolutno, kterému podtitul román-fejeton přisoudil až později, když jednotlivé kapitoly vydávané v novinách vždy v pondělí vyšly souborně jako kniha. V beletristické příloze Lidových novin či posléze v Tribuně zveřejňoval své romány i Karel Poláček.

Deníky i dětské časopisy Po druhé světové válce se romány na pokračování objevily v českých novinách a časopisech znovu. "Své" autory měly deníky včetně Rudého práva, ženský list Vlasta i časopisy pro mládež.

Spisovatel Pavel Kohout

Tak je možné dnes v antikvariátech nebo v knihovnách našich babiček bez problémů sehnat Branaldův Příběh Marie Sahulové z Knihovničky Rudého práva z roku 1967, Erbenovy detektivky s poručíkem Exnerem v hlavní roli uveřejňované v Mladé frontě či Rudém právu, Sienkiewiczovo V pustinách, které vyšlo jako zvláštní příloha Ohníčku, nebo Braineovo Místo nahoře, poměrně slavná prvotina britského autora z takzvané generace Rozhněvaných mladých mužů.

Společným znakem těchto románů je linka s naznačenými nůžkami, která je odděluje od zpravodajství, douška Pokračování příště umístěná v závorkách na konci textu a sem tam i pozůstatek zpravodajského textu, to pokud nebyla daná kapitola vystřižena z novin správně. Zažloutlé strany mají své kouzlo i v dobách internetu, navíc čekání na pokračování příběhu je už od dob Šeherezády velkým lákadlem nejenom pro krále.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...
RECENZE: Nešetří novináře ani sousedy. Boží oko inspiroval Snowden i CIA

Americký spisovatel Barry Eisler si na chvíli odskočil od hrdinů svých knih Johna Raina a Bena Trevena, aby napsal politický thriller Boží oko. Inspiroval ho...  celý článek

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
Milénium představí Lisbeth Salanderovou popáté. Příštím dílem skončí

Knižní sága Milénium odstartovala úspěch severské krimi, na které se později svezli i autoři, jakými je Jo Nesbo nebo Jussi Adler-Olsen. V září vyjde další...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.