"Kladl jsem si otázku, zda se mi podaří interpretovat například Vltavu tak, aby vyjadřovala cítění Čechů. Ale pak jsem si uvědomil, že Smetana komponoval tuto báseň jako výraz smutku ze třistaleté poroby Čechů. Vltava vlastně vyjadřuje tragický tok historie - a v tomto smyslu je to jakýsi apel, jejž Smetana adresoval celému světu. Proto jsem se rozhodl, že ji nebudu pojímat jako člověk z Dálného východu, nýbrž jako kosmopolitní umělec,“ prohlásil Kobajaši před koncertem.
Kobajaši, který je od roku 1996 stálým hostujícím dirigentem České filharmonie, už s naším prvním orchestrem Mou vlast uvedl v rakouském Linci a Grazu a také v několika japonských městech; rovněž ji natočil pro jednu japonskou firmu, avšak v Česku ji veřejně dosud neprovedl. „Mou vlast jsem už hrál celou i po částech také s několika japonskými orchestry,“ dodal Kobajaši.
Patrně nejbližší mu prý je hudební pojetí Mé vlasti někdejšího šéfdirigenta České filharmonie Václava Neumanna. „Možná trochu soupeří s Kubelíkovou interpretací,“ poznamenal.
Pražské jaro |
Program festivalu najdete ZDE. |
Tento Japonec podle tradice převzal před koncertem od vedení festivalu nový frak, šitý mu přímo na míru. „Pražské jaro se tímto darem určeným pro dirigenty úvodních koncertů odlišuje od všech ostatních světových festivalů,“ podotkl k tomu ředitel festivalu Roman Bělor.
Do Prahy přijel dvaašedesátiletý Kobajaši i se svou rodinou. Festival prý kvůli jeho koncertu dokonce napsal omluvenku do školy dirigentovu synovi.
Ken-Ičiro Kobajaši při zkoušce Mé vlasti. |
Ken-Ičiro Kobajaši při zkoušce Mé vlasti. |