Pod taktovkou Serge Bauda zazpívá árie z ruských oper, mezi nimi i Musorgského Borise Godunova, s nímž zazářil na prknech newyorské Metropolitní opery, ale i londýnské Covent Garden, Vídeňské státní opery a všech dalších významných scén.
Ruská hudba je v Burčuladzeho repertoáru dominantní, ale úspěchy slaví též v italských operách.
"Všechno, co jsem chtěl zpívat, už jsem zpíval, ani se mi o tom nesnilo," přiznává. Jenom s Wagnerem rozhodně nechce mít nic společného.
"Před pár lety mi volali z Bayreuthu a nabízeli hned několik rolí. Odmítl jsem. Wagner není moje věc," zdůrazňuje. Za propagaci ruské hudby udělila Burčuladzemu před pár lety ruská ortodoxní církev čestný knížecí titul.
"Byla to velká pocta," poznamenává pěvec. Za ta léta, co cestuje po světě, účinkoval už v mnoha produkcích ruských oper, zvláště v Borisi Godunovovi.
"V Moskvě se tahle opera dělá stále výpravně a monumentálně, jinde se pokoušejí také o jiný pohled. Skvělou inscenaci měli v Mnichově, ale zažil jsem i trapné pokusy o aktualizaci. Ale co naděláte. Když jsem byl mladý začínající pěvec, tak jsem se snažil bouřit, hádal jsem se a říkal, takhle to přece nejde. Jenže z protestů nic dobrého nevzejde. Dnes spoléhám na to, že divák pochopí, že když se pěvec ocitne na jevišti v hloupé situaci, není to vina jeho, ale režiséra. Takže prostě udělám všechno, co mi režisér řekne."
