Kontroverzní výtvarník a ředitel se domnívá, že volný vstup by zcela změnil přístup veřejnosti ke galerii a lidé by se naučili chodit tam častěji. Odhaduje, že nárůst počtu návštěvníků by mohl být dvěstěprocentní.
Především by si ale od otevření expozic sliboval kultivaci obecného vkusu. Zatím však naráží na odpor ministerstva kultury - odpuštění vstupného návštěvníkům by si podle něj vyžádalo přidání deseti milionů korun k současné dotaci od státu, jež
činí kolem 210 milionů korun.
Ministerstvo ale říká, že nemůže zvýšit rozpočet jen jedné ze svých příspěvkových organizací, neboť by to bylo nespravedlivé pro ty ostatní. Celkem jich má 33, z toho galerie jsou dvě.
To považuje Knížák za nesmysl a "socialistické manýry". "Nemusí být pro všechny instituce stejný režim, protože některé věci nemusí vyhovovat všem, jiné galerie mají jinou skladbu návštěvníků nebo to nemají vyzkoušené," říká ředitel.
Navíc další galerie volný vstup podle něj nepožadují; jiné by jej třeba zavedly, ale
nepotřebují navýšení svého rozpočtu, neboť jejich návštěvnost je tak malá, že podíl tržby z ní se tolik v jejím rozpočtu neprojeví.
"Moravská galerie je okamžitě připravena také zavést volný vstup, jenom s námi drží basu, nechce to udělat dříve, protože jsme s tím přišli první," říká ředitel.
Inspirace z Londýna
Situaci, kdy lidé chodí do NG zadarmo, má instituce vyzkoušené při dnech volného vstupu, při nich si vyzkoušela i zátěž zvýšeného počtu návštěvníků. Větší nápor lidí by si podle ředitele nevyžádal ani žádná nová bezpečnostní opatření.
O volném vstupu uvažuje do stálých expozic, časově omezené výstavy, kterých je v programu NG asi 20 procent, budou dál zpoplatněné.
NG ročně hospodaří přibližně s 300 miliony korun, z toho státní dotace je kolem 210 milionů. "Tržby ze vstupného jsme částečně schopni nahradit jinými zdroji, potřebujeme jen deset milionů na to, abychom si udrželi stejný rozpočet," řekl.
Deset milionů korun je vůči státní dotaci přibližně pět procent, vůči celému ročnímu rozpočtu NG jen tři procenta. "V rámci kapitoly kultura i státního rozpočtu je deset milionů velmi malá částka. Když si uvědomím, že by to znamenalo obrovský nárůst a kultivaci obecenstva, myslím si, že finanční náklady jsou opravdu směšné," uvedl
Knížák.
Myšlenka na volný vstup jej napadla již dříve, především po konfrontaci Veletržního paláce s novou částí londýnské Tate Gallery; Tate Modern vznikla z průmyslového objektu a věnuje se prezentaci současného umění.
"V expozici jsou výstavy, které jsou placené, a ty, které ne. Viděl jsem, kolik lidí tam přichází a že se ten prostor stal jakousi veřejnou platformou," popisuje Knížák jeden z inspiračních zdrojů.
Pro srovnání uvádí, že je mnoho dalších evropských galerií, jež vstupné nevyžadují - v Londýně například Národní galerie, stejně tak zadarmo je i Národní galerie
v Maďarsku, uvedl.
Vkus dětí ovlivňují důchodci
Spíše než obrovský příliv návštěvníků do expozic NG si její ředitel od zavedení volného vstupu slibuje to, že se lidé budou vracet a že se lépe seznámí se sbírkami, které jsou často světově unikátní.
"Chceme, aby k nám lidé chodili opakovaně, člověk má s uměním žít, má ho učinit součástí svého života," říká ředitel.
Věří, že by chodilo více teenagerů, kterým se dnes nechce za návštěvu galerie utrácet, či lidí ve starším věku.
"Důchodci ovlivňují své vnuky nejvíce, kulturní povědomí u nich nevytváří rodiče, kteří na ně nemají čas, ale prarodiče. Když umožníme, aby k nám chodili lidé zadarmo, budou samozřejmě chodit i tito lidé a opakovaně," řekl.
V případě, že lidé neutratí za vstup, nebudou třeba váhat s koupí katalogu či s přikoupením vstupenky na doprovodný program; zajdou také třeba do restaurace v objektu galerie - to vše výstavní instituci podle ředitele návštěvníkům přibližuje,
ta se pak více stává součástí jejich života.
Naopak vstupné, byť je podle ředitele "na minimu", je jistou zábranou, zvláště pokud jde z rodiny více lidí najednou.
NG v těchto dnech výši vstupného upravuje. Zavádí především od 16 hodin slevu (expozice jsou otevřené do 18 hodin), do Veletržního paláce už nebude třeba kupovat vstupenky po jednotlivých patrech.
Stejně jako v případě jiných státních příspěvkových organizací i Národní galerie v Praze uvažuje o případné změně svého statutu - ten je podle vedení některých organizací nepružný, nedovoluje například zvýšit podíl nestátních příspěvků nad určitou mez.
Knížák s několika dalšími řediteli obdobných institucí již před několika lety inicioval přípravu zákona pro národní kulturní instituce, který by těmto organizacím zaručoval systém financování podobný jako na vysokých školách.
Podpořilo ho ministerstvo kultury, nikoli však již ministerstvo financí a nikdy se nedostal do parlamentu. Přibližně před rokem a půl tuto myšlenku její autoři oživili, zatím se však v její realizaci nepokročilo.
