Malíř Antonín Votava, známý jako Čert z Karlova mostu

Malíř Antonín Votava, známý jako Čert z Karlova mostu | foto: www.czechtourism.cz

Knížák nakoupil pro Národní galerii obrazy „Čerta“ z Karlova mostu

  • 5
Národní galerie v Praze zakoupila do svých sbírek několik děl od malíře Antonína Votavy. Lidé ho spíš znají jako Čerta, který léta maloval a své obrázky prodával v Praze na Karlově mostě. Na hlavě přitom měl čertovské růžky.

Galerie jeho díla nejprve vystavila na svém trienále současného umění v loňském roce, při té příležitosti obrazy obohatily její sbírky.

"Galerie díla nakoupila za symbolickou cenu, která nepřesáhla sumu 1 000 korun za jedno dílo," uvedla mluvčí NG Petra Jungwirthová. Koupeno bylo celkem 11 děl. "Difuze výtvarného umění je bezbřehá," komentoval nákup děl pro sbírky NG ředitel Sbírky současného a moderního umění Tomáš Vlček.

V dokumentu NG o nákupech a akvizicích loňského roku je malíř uveden jako Antonín Opava, léta se o něm ale mluvilo jako o Votavovi. Tak ho znají i lidé ze Sdružení výtvarníků Karlova mostu, které zastupuje tam vystavující umělce. Votava je mezi nimi legendou, od roku 1969 na něm každodenně prodával obrázky čertů a sám se do podoby čertů stylizoval.

Malíř Antonín Votava, známý jako Čert z Karlova mostu
Autor foto: Jan Peterec

V posledních letech však trpěl roztroušenou sklerózou, lidé ho považovali za blázna. Obrázky si od něj kupovali hlavně turisté, kteří mu platili i za to, že si ho mohli vyfotografovat. Maloval především čerty a Čertovku, někdy se pouštěl i do portrétů, výsledek ale většinou opět odpovídal čertovi. Votavova fotografie je v mnoha zahraničních průvodcích jako ilustrace kouzla Karlova mostu.

Votavovy obrazy zařadil loni ředitel NG Milan Knížák na mezinárodní přehlídku současného umění, pořádanou galerií. Přehlídka se podle pořadatelů zaměřovala na umělecké tendence, které zůstávají stranou hlavního proudu současného výtvarného umění, manipulovaného finanční a politickou mocí a diktátem vládnoucích interpretací umění.

Zařazení obrázků známé pražské figurky na výstavu nebylo nic nevídaného. Tvorba autorů neškolených či pohybujících se na hraně umění a kýče mívá stejně jako třeba současné umění přírodních národů na podobných velkých přehlídkách své místo.

,