Muzeum Edith Piaf v Paříži

Muzeum Edith Piaf v Paříži | foto: Visite France

Návštěvu ve dvou pokojích plných Edith Piaf je třeba vytelefonovat

  • 1
Blíží se letní cestování a kromě pobytů v divočině nebo na břehu moří či jihočeských rybníků asi leckdo zvolí i návštěvu některé evropské metropole spjaté s kulturou a uměním. V případě Říma a Paříže se nemůže zmýlit.

Umělecký Řím

Kniha Václava Fialy Umělecký Řím je vlastně formou klasický průvodce. Jen se nezabývá otázkami, kde se čtenář dobře nají nebo ubytuje, nýbrž místy, na nichž toho hodně uvidí a něco se dozví. Autor knihy pak dovypráví k viděnému to, co by jinak musel zájemce hledat na různých místech.

Kniha tak kombinuje klasický místopis s historickým výkladem, pokrývajícím dějiny Věčného města od Etrusků po Felliniho.

U knih, jako je Umělecký Řím, nečekáme objevnost, na toto téma toho bylo napsáno příliš mnoho. Vítězí přehlednost, zajímavě vybrané marginálie a přehledové pasáže. V tomto případě za zvláštní vyzdvižení stojí například výkladový heslář nejdůležitějších papežů od svatého Petra po současného Františka.

Muchův butik

Tajnosti Paříže

Žurnalistka Katja Chapoutierová nazvala svoji knihu Tajnosti Paříže, což je poněkud tajnosnubný název, nicméně z dobré poloviny nelže. Autorka provází po francouzské metropoli v krátkých kapitolkách převážně cestovatele-intelektuála.

Začíná sice v bytě módní návrhářky Coco Chanel, ale i tato přítelkyně Salvadora Dalího či Jeana Cocteaua patřila spíš k uměleckému než jen okázale nablýskanému světu Paříže.

Pak už parádní jízda pokračuje například po zastrčených a obecně dokonce i rodilým Pařížanům víceméně neznámých muzeích typu butiku Carnavalet, který je kompletně vybavený Alfonsem Muchou, tímto z pařížského hlediska bezesporu „největším Čechem“.

Po místech skoro až patafyzických, jako je kabinet kuriozit Deyrolle, plný vycpaných zvířat. Po bytech slavných Pařížanů, spisovatele Victora Huga, jehož neznámým koníčkem byla bytová architektura a výroba nábytku, či kultovního bouřliváka Borise Viana.

Boris Vian se svou ženou Ursulou v jejich bytě v Paříži, 1956

Jeho byt nad tančírnou Moulin Rouge je zachován tak, jak jej v den své předčasné smrti v roce 1959 opustil, a dokonce i dopisní schránka dodnes nese jeho jméno. Nebo je tu seskupení uměleckých ateliérů La Ruche, kde malovali svá geniální díla Modigliani a Chagall.

A co by to bylo za Paříž bez Edith Piaf? Autorka vypráví o jejím soukromém miniaturním dvoupokojovém muzeu. To tají svou oficiální adresu, v knize je nicméně uvedeno telefonní číslo, na kterém si může zájemce prohlídku předem domluvit.