Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Knihou roku je titul o revoluci 1989

  9:43aktualizováno  9:43
Literární ceny Magnesia Litera, jejichž vyhlašovací ceremoniál včera vysílala ze záznamu Česká televize, dosud přejí hlavně naučné literatuře. Ve třech jejích ročnících na nejvyšší poctu - Knihu roku - pokaždé dosáhl odborný titul.
FOTOGRAFIE

Po svazcích o německy psané literatuře v českých zemích a příbězích moravské a slezské architektury letos zvítězila historická monografie Jiřího Suka nazvaná Labyrintem revoluce - Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990).

Plastiku a finanční odměnu dvě stě tisíc korun autor v sobotu převzal ve velkém sále Městské knihovny v Praze.

"Pracoval jsem na knize mnoho let, a nejvíce si cením, že jsem ji dokončil. Několikrát jsem ji přepisoval, a to, že dostala finální podobu, je pro mě satisfakce," řekl historik Jiří Suk, který byl v době sametové revoluce třiadvacetiletým studentem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jeho více než pětisetstránková kniha, kterou loni vydalo pražské nakladatelství Prostor, analyzuje revoluční dění na sklonku roku 1989 a následně rozebírá přechodné období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990.

MAGNESIA LITERA 2004

Litera za nakladatelský čin
Pavel Juráček: Deník
(Národní filmový archiv)

Litera za překladovou knihu
Mario Vargas Llosa: Vypravěč (Přeložila Anežka Charvátová, Mladá fronta)

Litera za knihu pro děti a mládež
Lucie Seifertová: Dějiny udatného českého národa a pár bezvýznamných světových událostí (Knižní klub/Petr Prchal)

Litera pro objev roku
Jonáš Tokarský: Alchymické dítě a jiné povídky (Paseka)

Litera za naučnou literaturu
Jiří Suk: Labyrintem revoluce (Prostor)

Litera za prózu
Antonín Bajaja: Zvlčení (Petrov)

Litera za poezii
Karel Šiktanc: Zimoviště (Karolinum)

Litera za přínos české literatuře
Jan Halas a stanice ČRo 3 Vltava
Na hodinovém večeru, který uváděli Jolana Voldánová a Miroslav Táborský, zazněl pozdrav Václava Havla, hudebně pořad zpestřili Zuzana Stivínová, Jiří Dědeček a Daniel Hůlka s muzikanty Michalem Pavlíčkem a Saharou Hedlem. Hůlka se při té příležitosti pochlubil i literární ambicí - plány na knihu o showbyznysu Pět ďáblů.

Nejzajímavějšími úkazy na pódiu však byli sami ocenění spisovatelé, kteří spíše vyvraceli, než potvrzovali mýty o introvertech, neuvyklých na veřejné proslovy. Králem večera byl moravský prozaik Antonín Bajaja. Zatímco na plakátech zářilo jméno výrobce karlovarské minerálky, hlavního sponzora soutěže, přišel na pódium s valašskou slivovicí.

Bajaja získal ocenění za nejlepší prózu loňského roku - romaneto nazvané Zvlčení. "Kdybych byl vlk, byl bych stručnější: jenom bych zavyl. Mám z vlka zub, který mi dali moji studenti, které učím tvůrčímu psaní. Ale radši bychom se měli učit tvůrčímu čtení," poznamenal Bajaja.

Za nepřítomného básníka Karla Šiktance, oceněného za sbírku Zimoviště Literou za poezii, zaskočil jeho vnuk s omluvou, že dědeček si při práci na zahradě přivodil zranění.

Nejlepší dětskou knihou se stalo devítimetrové ilustrované leporelo o českých dějinách Lucie Seifertové, které stálo autorku několik let práce. "Začíná to v pravěku a končí Klausem," podotkla Seifertová.

Překladatelka Anežka Charvátová, oceněná za převedení románu Vypravěč od Maria Vargase Llosy, se vyznala z obdivu k tomuto peruánskému spisovateli. Překlad jí v šuplíku prý zrál osm let, největší potíže měla s převedením názvů zvířat a rostlin, s čímž jí nakonec pomohl internet.

Objevem roku se stal Jonáš Tokarský, autor sedmi mystických próz Alchymické dítě a jiné povídky. "Nepředpokládám, že běžný čtenář bude studovat přepisy alchymistických traktátů, a tak jsem se snažil mu tento svět přiblížit," vysvětloval.

Jakožto nakladatelský čin třicetičlenná porota ocenila vydání Deníku (1959-1974) zesnulého filmového scenáristy, režiséra a publicisty Pavla Juráčka, který uspořádal Jan Lukeš. Došlo i na letošní novinku, cenu čtenářů. U nich to vyhrála kniha pro děti od Zdeňka Svěráka Jaké je to asi v Čudu, která byla nejprodávanějším dětským titulem loňského roku.

Suk: Národ bez paměti je druh na vymření

Knihou roku 2003 se v soutěži Magnesia Litera stala historická práce Jiřího Suka nazvaná Labyrintem revoluce. Autor popisuje události osmi měsíců 1989-1990, všímá si vyjednávání o změně politického systému či názorové různorodosti uvnitř Občanského fóra.

O událostech roku 1989, respektive roku 1990 vzniklo již několik knih. Dá se na tolik vytěžovaném tématu objevit ještě něco nového?
Podobně jako moje kniha, ani tato díla zdaleka neznamenají poslední slovo. "Listopad 1989" není vyčerpané téma, existuje řada neprobádaných oblastí, např. revoluce v okresech, krajích, menších i větších městech. Revoluční proces má mnoho dimenzí, na nichž se jistě "vyřádí" četní badatelé - historici, sociologové, politologové a další.

Problematice vzniku Občanského fóra se věnujete vědecky řadu let. Co vás na tomto tématu láká?
Od poloviny devadesátých let jsem měl k dispozici prvořadé prameny - archiv Koordinačního centra Občanského fóra a nahrávky jednání krizového štábu a dalších skupin OF. Bylo napínavé je analyzovat a následně se pokusit o výklad.

V ohlasech na vaši knihu často zaznívá poznámka, že málo spoléháte na ústní svědectví, ba je často zpochybňujete. Nedůvěřujete paměti?
Jakékoliv vzpomínkové svědectví považuji za velmi cenné. To mě však jako historika nezbavuje povinnosti být k výpovědím kritický. Velmi si cením paměti, v jistém smyslu je důležitější než historie. Národ bez paměti je druh na vymření. V úvodu své knihy ovšem upozorňuji - ovlivněn Pierrem Norou na protikladnost historie a paměti. Historie je konstrukce, paměť je prožitek a spontánní vědomí významu prožitých událostí. Asi by měly existovat ve vzájemném respektu.

Co pro vás bylo na této knize to nejtěžší?
Nejtěžší bylo vyvarovat se, abych dějiny a aktéry, kteří je v dané chvíli dělali, nějak nekáral a nemistroval. Nechtěl jsem být soudcem, jen zprostředkovatelem hlubšího poznání. Snad jsem v tom nezklamal.

S jakými reakcemi jste se zatím setkal?
Na knihu doposud reagovali jak aktéři popisovaných událostí, tak i někteří kolegové z oblasti sociálních věd. Jsem překvapen, že hodnocení mého textu je veskrze kladné. To jsem opravdu nečekal. Přiznávám, že jsem se v skrytu duše těšil na kvalitní kritickou oponenturu. Jsem však přesvědčen, že se jí brzy dočkám. Ještě bude o čem diskutovat.

Spolu s moderátorkou Jolanou Voldánovou uváděl slavnostní vyhlášení cen Magnesia Litera 2004 herec Vladimír Táborský.

Jiří Suk se stal absolutním vítězem literárních cen Magnesia Litera 2004 za svou práci o "sametové revoluci".

Nejslavnější knihovnice v republice a manželka premiéra Viktorie Špidlová (uprostřed) při slavnostním předání cen Magnesia Litera 2004 s moderátory večera Jolanou Voldánovou a Vladimírem Táborským.

Lucie Seifertová (vlevo) získala ocenění pro nejlepší dětskou knížku, které ji předala Viktorie Špidlová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Václav Havel se svou první ženou Olgou na Hrádečku v roce 1993
RECENZE: Utajené vládkyně by si zasloužily více autorovy péče

Říká se, že za každým velkým mužem se skrývá ještě větší žena. Tak otevírá spisovatel a novinář David Glockner svou knihu Utajené vládkyně, ve které píše o...  celý článek

Svět módy podle ilustrátorky Megan Hessové
Po Sexu ve městě ilustruje kreslířka životní příběh Coco Chanel

Módní návrhářka Coco Chanel přesvědčila svět, že dámské kalhoty, bižuterie i značkové parfémy mají smysl. Její život nyní představuje kniha Coco Chanel –...  celý článek

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.