Kniha připomíná deset let od smrti Petra Čepka

Petr Čepek, muž s uhrančivýma zelenýma očima a démonickým pohledem, patřil k nejvyhledávanějším českým hercům minulého století. Ode dne, kdy v 54 letech podlehl zhoubné nemoci, uplynulo deset let. Legendu, která léta patřila k oporám pražského Činoherního klubu, připomíná i kniha Talent a osud.

Jejím autorem je Čepkův přítel a spolupracovník Jaroslav Vostrý. Ostatně ten Činoherní klub spoluzakládal, v letech 1965 až 1972 byl jeho uměleckým šéfem a začátkem devadesátých let i ředitelem.

Čepkovu monografii, která vychází v druhém vydání (poprvé vyšla v roce 1996), doplnil Vostrý mnoha fotografiemi a soupisem hercových rolí. Lidská a umělecká blízkost, zkušenost dramatika, režiséra i teoretika mu umožnily podat příběh Čepkova života a kariéry velice důvěrně.

Petr Čepek zemřel 20. září roku 1994, čtyři dny po svých čtyřiapadesátých narozeninách. Kromě divadla se prosadil i v televizi a ve filmu, kde vytvořil na sedmdesát rolí.

Exceloval už koncem 60. let v adaptacích děl Vladimíra Körnera režírovaných Františkem Vláčilem - hlavně v Údolí včel a Adelheid. Čepkova filmografie je spojena i s režiséry Antonínem Mášou (Hotel pro cizince, Ohlédnutí, Skřivánčí ticho) a Jurajem Herzem (Petrolejové lampy, Morgiana).

V divadle Čepek naposledy ztvárnil Ibsenova Johna Gabriela Borkmana právě v Činoherním klubu, na jehož jevišti působil třicet let. Poslední jeho postavou ve filmu byla titulní role ve Švankmajerově snímku Lekce Faust, za kterou dostal Českého lva in memoriam.