Tematická publikace s podtitulem Impulsy futurismu v českém umění se stejně jako výstava snaží dopátrat a zmapovat vliv, který měl tento avantgardní "-ismus" na českou kulturu první třetiny 20. století. Činí tak prostřednictvím sedmi studií, jejichž autory jsou kromě editorky také Lada Hubatová-Vacková, Tomáš Pospiszyl, Lenka Pastýříková a Jitka Matulová.
Futurismus v čisté podobě se v českém umění nikdy plně neprosadil, což ostatně platí pro většinu Evropy, zůstal především specialitou Itálie, ze které vzešel. "Provokace a skandály, kterými se futurismus prosazoval, byly v našem prostředí natolik nepřijatelné, že zamezily nebo zbrzdily uvažování o nových principech, jež přinášel," píše Alena Pomajzlová.
Futuristé považovali za symbol moderní doby pohyb. V tom na jejich myšlenky někteří čeští umělci daného období navazovali a jejich postuláty si přetvářeli k obrazu svému. Často tomu tak bylo v souvislosti s idejemi časově blízkého kubismu, jak je vidět na reprodukovaných dílech Bohumila Kubišty, Emila Filly či Otty Gutfreunda.
Reflexi futurismu autoři vidí ve třech směrech. V abstraktním výrazu pohybu prostřednictvím tradičních uměleckých forem, v jeho znakovém a konceptuálním využití a v přímém zapojení pohybu do výtvarného díla.
Jak bohatě ilustrovaná publikace dokumentuje, k přijetí ohlasů futurismu byla kromě standardních typů uměleckých děl, jako je malba, kresba či plastika, velmi příhodná také modernější média, zvláště fotografie a film. Naprosto fascinující a objevné pak jsou pasáže o odrazu futurismu v tanci, divadle a hudbě.
Zvláštní pozornost je věnována osobnosti sochaře a všestranného umělce Zdeňka Pešánka pracujícího s kinetickými principy, osobnosti v českém umění sice okrajové, avšak z hlediska tématu knihy velmi podstatné.
Grafickou podobu knihy Rytmy + pohyb + světlo měl na starosti Robert V. Novák a její podoba odpovídá vysoké úrovni titulů nakladatelství.
