Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kultovní filmová Popelka se stala objektem vědecké analýzy

  17:59aktualizováno  17:59
Monografii Tři oříšky pro Popelku, věnovanou fenoménu této světově úspěšné pohádky režiséra Václava Vorlíčka, připravuje k vydání Národní filmový archiv. Bude uvedena na veletrhu Svět knihy 14. května, kde ji představí editor Pavel Skopal a režisér zavzpomíná na natáčení.

Libuše Šafránková a Pavel Trávníček ve filmu Tři oříšky pro Popelku | foto: 2Media

Libuše Šafránková v roli, která ji proslavila. Ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973) si zahrála jako dvacetiletá.

Libuše Šafránková v roli, která ji proslavila. Ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973) si zahrála jako dvacetiletá.

Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku, kterou jen v českých kinech zhlédlo 2,8 milionu diváků, natočil Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka. Dnes je fenoménem, nejoblíbenějším vánočním snímkem v několika zemích s odlišnými tradicemi a kulturou. Proč tomu tak je, na to v publikaci odpovídají studie sedmi filmových a televizních historiků z Česka, Německa a Norska.

Pro její vznik a osudy jsou charakteristické tři rysy: natáčela se v prvních letech normalizace v koprodukci s východoněmeckým studiem DEFA; už v době uvedení byla pozitivně přijata diváky i kritikou a prodávána do zahraničí; její popularita v následujících desetiletích neklesala, snímek naopak získával v některých zemích kultovní status.

Vítězslav Jandák, Pavel Trávníček a Jaroslav Drbohlav ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973)

Vítězslav Jandák, Pavel Trávníček a Jaroslav Drbohlav ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973)

Součástí knihy Tři oříšky pro Popelku jsou dva obsáhlé rozhovory s režisérem. První se věnuje tématu dětského filmu a koprodukce (od Popelky k Arabele), druhý je zaměřen na inspirace a produkci Tří oříšků pro Popelku. Nechybí podrobná chronologie mapující dění kolem tohoto filmu a především Archivní edice s řadou unikátních dobových dokumentů, které provázely přípravy a natáčení.

„Tento ediční počin dokazuje, že popkultura, dokonce i ta normalizační, je schopna vyprodukovat i takovou kvalitu, která stojí za pozornost filmové vědy, a to nikoliv jako bizarnost. Kniha je dokladem, že je třeba popkulturní statky brát vážně a sledovat je z různých úhlů, že jejich úspěch či neúspěch má vysokou vypovídací hodnotu a že analýza takových děl a jejich kontextů může být vlastně návodem pro porozumění myšlenkového niveau současné české společnosti,“ uvedl recenzent Martin Štoll.

Jak se měnila Popelka během úprav.

Jak se měnila Popelka během úprav.

Kniha vznikla v rámci vrcholícího projektu Digitální restaurování českého filmového dědictví, podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného ministerstvem kultury. Zahájen byl v srpnu 2014 a archiv ho za 26,5 milionu korun organizačně i odborně zaštítil.

Filmy restaurované v laboratořích největšího maďarského studia Magyar Nemzeti Filmalap čeká nový život spočívající v obnovených premiérách v ČR i v zahraničí, uvedení na festivalech, promítání v rámci výstav věnovaných historii kinematografie i postupném vydání na DVD a Blu-ray discích.

Libuše Šafránková a Pavel Trávníček ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973)

Libuše Šafránková a Pavel Trávníček ve filmu Tři oříšky pro Popelku (1973)

Začátkem dubna sklidila ohlas restaurovaná komedie Adéla ještě nevečeřela na festivalu v Toulouse. Festival v Cannes uvede restaurovanou sci-fi Ikarie XB 1 a němá klasika Takový je život bude uvedena na karlovarském festivalu; předpremiéru bude mít v Itálii na přehlídce zaměřené na archivní a restaurované snímky. Některé ze 14 snímků v nové podobě uvidí publikum letního kina na Nákladovém nádraží Žižkov, které začne promítat v polovině června.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.