Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odboj, partyzáni i StB. Život naší první letušky byl jak z Hollywoodu

  12:36aktualizováno  12:36
Vychází kniha Nebe, peklo, zem o životě stevardky Máji Staré, která nastoupila k Československým aeroliniím už v roce 1937. Za války ji věznili, pomáhala partyzánům a po Únoru emigrovala.

Po pár známostech se mája provdala za George Stainera, děti však nikdy neměli. | foto: Barrister a Principal

Životní příběh první československé letušky Máji Staré, jenž poprvé vychází v knižní podobě, by mohl být námětem hollywoodského velkofilmu. Začínala u Československých aerolinií jako kurážná vesnická holka už v roce 1937.

Od pohovoru málem utekla, při prvním zkušebním letu na ni byli "nasazeni" pozorovatelé, kteří měli vedení aerolinek referovat, zda netrpí nevolností a nebojí se. Přišla bouřka nad Transylvánskými Alpami a cestující se mohli pominout hrůzou. Duchapřítomná Mája se jala uklidňovat italskou ženu a její děti, a protože uměla kromě jiného i dobře italsky, podařilo se jí zabránit panice na palubě. U pilotů prošla - a to byla většina letců ve třicátých letech proti tomu, aby se mezi uniformy pletly ženské, nebe patřilo mužům.

Jde o napínavé čtení z pera leteckého odborníka Miroslava Jindry, kniha Nebe, peklo, zem  nešetří dobovými dokumenty, starými fotografiemi či faksimile dopisů i tehdejších reklam. Vždyť civilní letectví se ještě netěšilo velké důvěře, mnoho lidí žilo v domnění, že pekelné stroje se musí každou chvíli zřítit, cestující bylo nutné nejprve přesvědčit, že mají vlak nahradit letadlem.

Velký příběh o létání

Nejenom příběh Máji Staré je pozoruhodný, na jeho pozadí se vlastně odvíjejí i dějiny létání. Málokdo si dnes umí představit, že by se těsně vedle ranveje na Ruzyni podávala káva na zahradní terase, aby měli hosté dobrý výhled na letouny.

Fotogalerie

V životě první stevardky bylo mnoho osudových okamžiků. Během války tajně spolupracovala s odbojem a skončila v nacistickém  vězení. Po propuštění v roce 1945 se dala k partyzánům, jednotka zřízená u Nového Bydžova, kde původně s rodiči žila, nesla záhy její jméno.

Ona se však chtěla vrátit k létání, což se jí v roce 1946 splnilo. Jenomže ne na dlouho - po únorovém převratu se o ni začala zajímat Státní bezpečnost, ostatně letuška se znala s řadou lidí z britského a amerického velvyslanectví. Do deníku si tehdy napsala: "Musela jsem odejít, ještě jsem měla šanci život naplnit dřív než jej znovu ztratit." Usadila se nakonec v Bruselu, zemřela v roce 1997.

Autor knihy pokračuje dál, vydal se pátrat po letuščiných příbuzných do Belgie. A zpracoval i přílohu se stručnými osudy dalších prvních československých stevardek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Obálky knihy Animalium
Půvabně ilustrované Animalium by mohl ocenit i Harry Potter

Nakladatelství Albatros vydává knihu Animalium, která je nebývale půvabnou poctou světu zvířat. „Tohle muzeum je úplně jiné než jakékoliv, které znáš. Má...  celý článek

Spisovatel Fredrik Backman
Píše jako Fulghum, ale je ze Švédska. Synovi se omlouvá za budoucí trapasy

Nakladatelství Host přivezlo před třemi lety do Česka úspěšného švédského spisovatele, sloupkaře a blogera Fredrika Backmana. Čtenáře si tehdy získal románem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.