Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Knihu bubeníka The Doors by fanoušek kapely asi číst neměl

  11:58aktualizováno  11:58
Na rock'n'rollu jsou nejsmutnější dvě věci. Jednak předčasná úmrtí muzikantů, žijících „na hraně“ nebo někdy až za ní, jednak tahanice mezi bývalými kolegy a často kamarády na život a na smrt. O písničky, o autorská práva, o případné obnovení činnosti kapely. Jedné z největších legend světového rocku, americkým The Doors, se stalo obojí.

The Doors (zleva John Densmore, Robby Krieger, Ray Manzarek, Jim Morrison | foto: Wendell Hamick

John Densmore: Brány vyhozené z pantů

Kniha Brány vyhozené z pantů, kterou napsal jejich bubeník John Densmore a v českém překladu ji právě vydalo nakladatelství Maťa, o oněch tahanicích vypovídá. Základní pocit, který z jejího čtení člověk má, je nekonečný smutek.

A s přibývajícími stránkami také čím dál silnější pocit, že tenhle příběh prakticky nelze rozdělit na žádná „pro“ a „proti“. Nemá vlastně kladné postavy, se kterými by bylo možné se bez výhrad ztotožnit. Se žádným z členů The Doors by asi soudný člověk na pivo nešel...

Absurdní projekt

John Densmore

John Densmore

Válku vedl bubeník The Doors a autor knihy John Densmore s dalšími muzikanty, varhaníkem Rayem Manzarekem (zemřel 2013) a kytaristou Robbym Kriegerem, o dvě věci. Tou relativně zanedbatelnější jsou jejich pokusy prodat písničky kapely k reklamním účelům, tou druhou koncertování obou pod názvem The Doors of the 21st Century, tedy s využitím původního názvu.

Jak je známo, a Densmore to v knize sám připouští, do skupiny byl v roce 2002 zprvu k příležitostnému vystoupení přizván, ze zdravotních důvodů ale odmítl (trápila jej typicky muzikantská nemoc, tinnitus, nepříjemné pískání v uších).

Nahradil jej Stewart Copeland z někdejších The Police, u mikrofonu zemřelého Jima Morrisona zastoupil Ian Astbury z The Cult. Když se oním jedním koncertem kapela „namlsala“, rozhodla se pokračovat dál.

O Densmoreovi už nepadlo ani slovo - až do chvíle, kdy proti použití slova „doors“ v názvu podal žalobu. Popis soudních stání a nekonečných výpovědí plných vzájemných napadání je obsahem jeho knihy.

Ray Manzarek

Ray Manzarek

Na jedné straně tak stojí Manzarek s Kriegerem, kteří stvořili svých jmen nehodný projekt: kapela hrající písně The Doors bez Jima Morrisona, lhostejno s jak velkým počtem původních instrumentalistů, prostě vždycky bude pouhý „okresní“ revival.

Na straně druhé ublížený, esoterismem poznamenaný a dokonce občas spasitelským syndromem trpící bubeník, kopající – drsně řečeno – do mrtvoly. Zapáchá obojí.

Ačkoli nejde o úplně nezajímavé čtení, fanoušci The Doors by si v zájmu zachování iluzí o partě, ve které kdysi platilo „jeden za všechny - všichni za jednoho“, asi měli Brány vyhozené z pantů odpustit.

Autor:


Témata: The Doors




Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.