První klapka cvakne 19. listopadu, konečné práce pak autoři plánují na červen příštího roku. "Dnes je to teda slabý," řekla jedna z vedoucích tvůrčí skupiny Hana Vrbová. Za první hodinu konkurzu si do budovy Typos našlo cestu pouze pět dětí. "První kolo se odehrálo v polovině června a to přišlo padesát děcek. Ale to ještě přijde, největší nával bude po skončení výuky," dodala optimisticky těsně po jedenácté hodině Vrbová. Náhle ji na vrátnici přivolají k telefonu. "Ne, nemusí být virtuoz. Jasně, přijďte," odpovídá na otázky maminky.
Konkurz byl určen bezvýhradně chlapcům. "Potřebujeme kluka kolem jedenácti let, který má hudební sluch," prozrazuje základní podmínky Hana Vrbová. V červnovém se mezi sebou utkaly i dívky. Vítězka by měla představovat kamarádku hlavního hrdiny.
Kolem dvanácté hodiny se slova Hany Vrbové potvrdila - chlapci se začali scházet. Teď ovšem museli čekat oni, pan režisér jedl. Sedmák Tomáš Bula tak i přes protesty svého tatínka trpělivě vyčkával téměř hodinu. Odměnou mu bylo pár minutek před kamerou a slib, že studio se ozve. "Za dobu své kariéry si troufnu říci, že talent poznám během chvilky," řekl režisér Juraj Lihosita.
Přesný typ hrdiny nebyl přesně daný, jelikož filmoví rodiče budou zvoleni až později. "Chlapec nemusí být podobný nikomu, vlastně naopak. Těžiště příběhu tkví v tom, že hrdina postupem času získává pocit, že vlastně není dítě svých rodičů. A z toho vychází plno komických situací," vysvětloval slovenský režisér. Potřeba hudebního sluchu se hned vyjasní - ve snímku se klučina učí hrát na kytaru.
Ve studiu hrdinství z chlapců padá - třese se jim hlas, občas zapomenou předem nacvičený text, některý se zarazí úplně. Pokud ze sebe něco vysoukají, vítězí vtipy. "Tak po mě hezky opakuj větu, jednou vesele, podruhé smutně," říká režisér. Dvě, tři minuty a uchazeč je hotov. "Bál jsem se," usmívá se už po výkonu devítiletý Roman Straško, který byl na podobném konkurzu poprvé a slyšel o něm z rádia. Hlavní roli by se rozhodně nebránil.
"Kluk musí být šikovný, jelikož skoro celý film nesleze ze záběru," říká Hana Vrbová. Snímek, který má rozpočet zhruba dva a půl milionu, zatím nemá přesné datum ani hodinu vysílání. "Příběhů ze současnosti ale nemá televize mnoho, myslím, že po dokončení půjde na obrazovky rychle," dodává Vrbová.
 Za první hodinu konkurzu si do budovy Typos - studia brněnské ČT - našlo cestu pouze pět dětí |
 "Potřebujeme kluka kolem jedenácti let, který má hudební sluch," prozrazuje základní podmínky konkurzu Hana Vrbová. |
 Producenti televizní tvůrčí skupiny Aujezský - Vrbová a režisér Juraj Lihosita hledali na konkurzu hlavního hrdinu budoucího snímku Budu si říkat Top. Možná se jím stane synovec (vpravo) známého herce Pavla Zedníčka. |
