Václav Klaus vysvětlil veto v dopise předsedovi Sněmovny Lubomíru Zaorálkovi.
Nesouhlasí s tím, že by podnikání ve filmovém průmyslu mělo být financováno z veřejných zdrojů. Nelíbí se mu, že by si stát zvolil jeden umělecký obor, který by podporoval.
"Není obhajitelné, že chce stát touto formou podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport," píše prezident.
"Není žádný důvod, proč by podnikatelé v kinematografii měli být jako jediní takto privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům." Neadekvátně velký je podle něj sám objem finančních prostředků, které chce stát zákonem získat a rozdělovat.
Proč zrovna podpora evropské identity?
Příjmy fondu činily v roce 2003 kolem 53 milionů korun, v roce 2004 asi 66 milionů a v roce 2005 cca 83 milionů korun. "Tímto zákonem má získat každoroční příjem ve výši kolem 280 milionů Kč. Takřka čtyřnásobné navýšení příjmů Fondu považuji za neodůvodněné," dodává Klaus.
Mezi osmi body, ve kterých vysvětluje svůj nesouhlas, se Klaus pozastavuje také nad tím, že by zákon zvýhodňoval díla, která "podporují evropskou identitu".
"Ty mají být tímto zákonem vyjmuty ze standardního posuzování a má o nich být rozhodováno přednostně. Zákon tím preferuje vybraný politický názor na úkor ostatních," domnívá se Klaus. To je podle něj nepochopitelné.
Prezident si je "jist", že zákon nesleduje podporu umění, ale podporuje podnikatelské zájmy vybraných zájmů a skupin.
Klaus není jediným kritikem novely zákona o kinematografii. Norma se nelíbí ani televizím a provozovatelům kin. Těm z něho plynou povinnosti odvádět do Státního fondu na podporu kinematografie peníze. Sami filmaři by zákon přivítali.
