Z filmu Babička (1971)

Z filmu Babička (1971) | foto: Barrandov

Zajímá někoho Babička a další česká klasika? A prodává se vůbec?

  • 50
Kdy jste naposledy sáhli do knihovny a vytáhli Němcovou? A kdy Jiráska? Nezvala či Biebla? A kdy jste si dílo nějakého klasika koupili v knihkupectví?

Česká klasika do vaší knihovny

Chybí vám v knihovně Babička nebo knihy od Nezvala či Seiferta

Klasická literatura je něco, o čem jaksi podvědomě „víme“. Každý z nás nepochybně zapátrá v paměti a „na první dobrou“ vytáhne nejméně deset domácích a deset cizojazyčných autorů, na nichž se shodneme, že patří ke klasikům.

Otázka zní, jak by to dopadlo, kdybychom v pomyslném testu pokračovali a zeptali se sami sebe, kdy jsme naposledy dílo patřící do zlatého literárního fondu otevřeli. A kdy jsme se po něm pídili v obchodech. Ať už na doporučení, nebo třeba pro osvěžení zasutých vzpomínek na povinnou školní četbu.

Trefa do černého

Má vůbec každý z nás, aniž by třeba měl k dispozici knihovnu zděděnou po prarodičích, vlastně možnost se ke klasické literatuře bezbolestně dostat? Jako modelový příklad jsme zvolili klasiku všech klasik, Babičku Boženy Němcové.

V současné době je k mání šest vydání Babičky, od laciných vyloženě čtenářských až po knižní „umělecké dílo“, Babičku ilustrovanou malířem Martinem Velíškem, která stojí skoro tisíc korun. A k dispozici je také Babička v podobě audioknihy. Momentálně jen v jednom vydání, to druhé aktuální, z roku 2011, které načetla Libuše Šafránková, je rozebráno.

„Nedostatek je pouze přechodný. V roce 2013 jsme Libuši Šafránkové udělili zlatou desku za tři tisíce prodaných kusů. Babička byla trefa do černého včetně ideální interpretky,“ pochvaluje si Alan Piskač z vydavatelství Popron Music.

Služba národu

Nakladatelství Host a Akropolis se věnují takzvaným kritickým vydáním klasické české literatury. To první v edici Česká knižnice, ve které vyšlo už na osmdesát svazků všech literárních stylů a období. Druhé právě dokončuje gigantický projekt souborného díla Jaroslava Seiferta a zahájilo novou edici, první vlaštovkou je kompletní dílo Františka Gellnera.

„Prodeje jednotlivých svazků se pohybují v řádu stovek. V průměru se prodá kolem pěti set výtisků. Jednoho tisíce prodaných knih jsme docílili pouze u Básní Františka Hrubína, zhruba k tomuto číslu se pak přiblížily prodeje prvního svazku Básní Vítězslava Nezvala a Středověkých legend o českých světcích,“ říká Eva Sládková z Hostu.

Taková čísla potvrzuje i Filip Tomáš, majitel nakladatelství Akropolis o prodejnosti spisů našeho jediného držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta: „Dnes se zájem kupujících čtenářů ukotvil na průměrných pěti stech výtiscích, podpora klíčových institucí umožňuje držet náklad na tisíci výtisků.“