Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kiss vydávají „novou“ muziku, jenže při ní ustrnuli v čase

  9:16aktualizováno  9:16
Maskovaná heavymetalová legenda porušila slib a po jedenácti letech nakráčela do studia. S sebou si vzala staré známé kytarové riffy, klenuté melodie i košilaté texty.

Glam rocková kapela Kiss vznikla v roce 1973 v New Yorku. U jejího zrodu stáli zpívající basista Gene Simmons a zpívající kytarista Paul Stanley. | foto: David Neff

Protože cédéčka už dneska kupují jen ti, kteří považují slova jako MP3 nebo internet za součást nějakého Rumburakova nepovedeného zaklínadla, povstávají na záchranu hudebního byznysu čím dál častěji hudební starci. Místo toho, aby si ve výslužbě užívali, že toho s mantrou sex, drogy a rokenrol tolik přežili, rozhodli se znovu přimět všechny, kterým kdy rostly na hlavě vlasy delší než rok, točit mařenou jako za mlada.

Z pražského koncertu kapely KissAnebo jinak. Legendární maškary Kiss vydávají po jedenácti letech plných prohlášení, že s novou muzikou provždy skončili... cédéčko s novou muzikou.

Akorát že slovo "novou" vůbec není na místě. Album nazvané prostě Sonic Boom je jistě plné dříve nevydaných a nenapsaných písniček, jenže od obalu přes zvuk až po poslední úder do kytary a chlapácké zaječení je zcela ponořené do nálady a postupů konce 70. let, kdy kapela, která se stala synonymem pro heavy metal a glamové fanfaronství, zažívala zlaté období.

Pokud nejste zrovna oddaný fanoušek, který zná diskografii Kiss zpaměti, nezbude vám než se zaposlouchat do vrásek, které se objevily v hlase Paula Stanleyho. Jen tak poznáte, že devatenáctá deska matadorů rokenrolu vážně vznikla v posledních měsících.

Žádný risk

Kiss samozřejmě nejsou žádní blázni, aby zkoušeli hrát pro někoho jiného než pro masu svých oddaných. V hollywoodských hudebních studiích natočili desku ze staré školy, zcela nepoznamenanou hudebním vývojem. Ten je z pohledu Kiss zbytečný.

Kiss míří k Rokenrolové síni slávy

Nominace pro rok 2010

Znovu útočí s tím svým typicky plechovým zvukem, řinčícími a bouřícími zvonivými kytarovými riffy a košilatě vulgárními texty, které dnes vženou červeň do tváří někdejších fanynek, snad vzpomínajících na vyhlášený dlouhý jazyk basáka Gene Simmonse. Od dob, kdy Kiss předváděli komiksovou parodii pekla na pódiu a opulentní rokenrolové orgie v zákulisí, jako by se prostě nezměnilo nic.

Sonic Boom je deska, na které se zastavil čas. A je to jasné od prvních vteřin úvodní písničky Modern Day Delilah, toho mezi řečí utroušeného "jé, jé", kterým tihle zmalovanci ještě jednou vyzývají svoje posluchače, aby zvedli malíčky a ukazováčky a nežili pro nic jiného, než aby j jimi mohli hrozit na rokenrolovém k koncertě. A pít pivo.

Z pražského koncertu kapely Kiss

"Vyspím se, až budu mrtvej, zl zadržte dech, protože já nezpomalím. Namísto toho to nakopnu," z zpívá Paul Stanley v písničce N Never Enough a přesně tím vystihuje energii, kterou kapela překvapivě stále má. I když to zároveň nelze v druhém plánu nebrat jako takovou hřmotnou sebeparodii. Ale to je vlastně podstata členů Kiss: i na prahu šedesátky hrají převlečení za kočky a démony.

Dynamit a TNT

Vlastně nejlíp si recenzi na desku napsali sami Kiss už v době, kdy ohlašovali, že se znovu chystají do studia. "Nemusíme nikomu nic dokazovat. Jenom děláme, co přirozeně přijde. Ignorujeme módy, trendy a co bychom chtěli osobně zdůraznit: žádný rap," vzkazoval Gene Simmons fanouškům.

Z pražského koncertu kapely KissA přesně to Kiss udělali. Těch jedenáct písniček k nám přichází jako vzkaz z jiné doby a na koncertě bude každá fungovat stejně dobře jako největší hity Kiss.

Jasně, je to pořád ta stejná formulka a klišé dokola, jasně, je to kýč jak velehora a jasně, v podání pánů s šedesátkou na krku jsou některé momenty desky ještě víc slizké než v minulosti. Ale když holt děláte muziku šestatřicet let tak jako Kiss, už víte, co ve vašich fanoušcích rozpálí pekelný oheň a z které písničky by jim na oslavě narozenin zesládlo pivo na jazyku.

A o dynamitu a TNT budete zpívat, i kdybyste nakrásně po večerech četli Holana a sjížděli francouzské umělecké filmy. Ne že by Kiss něco takového dělali. Jenom po jedenácti letech natočili desku s vědomím, že když začne hrát nahlas rokenrol a zařvete do davu "řekněte yeah!", máte prostě celý svět tak nějak úplně na háku.

Kiss - Sonic Boom
CD 43:07 min., cena 449 korun
Hodnocení MF DNES: 60 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Holden (Rock for People 2017)
VIDEO: Holden pořídil klip na festivalu, zpívá o trablech se sirupem

Kapela Holden přichází s videoklipem k písni Malinovej sirup ze své aktuální desky Střepy v postelích. Klip je plný emocí, protože vznikl v rámci vystoupení na...  celý článek

Marek Ztracený (Benátská! s Impulsem, 28. července 2017, Liberec)
Marek Ztracený oslaví 10 let na scéně velkým koncertem ve Foru Karlín

Zpěvák Marek Ztracený si plní sen a na 27. listopad chystá svůj dosud největší koncert do pražského Fora Karlín. Fanoušci, kteří si včas koupí vstupenku, budou...  celý článek

Z klipu k písni Struny
VIDEO: Fast Food Orchestra v klipu napíná Struny tak akorát

Oblíbená ska kapela Fast Food Orchestra vydá letos v říjnu, po třech letech od předchozí desky Zen, nové album. První ochutnávkou z něj je singl Struny, který...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.