Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kingsley se snaží své postavy pochopit

  3:24
Dokonalá britská angličtina, tradiční anglický čaj s mlékem, korektní, usměvavá zdvořilost na ostrovní způsob – to vše při rozhovoru ztělesňoval Ben Kingsley, představitel oscarového Gándhího a na Oscara nominovaný za mafiánské drama Bugsy. Ale do chování zdrženlivého gentlemana, který v sobotním závěru festivalu převezme cenu za přínos filmu, zcela přirozeně zapadlo i jadrné „Fuck!“, jímž reagoval na poznámku jednoho ze svých známých. Jen o soukromých věcech odmítá mluvit: co znamená jeho indické jméno po otci Krišna Bhandží či jakou víru vyznává, to jsou prý témata rodinná, a tudíž nedotknutelná.

Traduje se, že od profese lékaře, kterou jste chtěl převzít po svém otci, jste utekl k herectví po jediném diváckém zážitku, v divadle na Richardu III. To bylo tak výjimečné představení, nebo jste byl v divadle poprvé?
Obojí je vlastně pravda. Byla to skutečně jedna z prvních inscenací, které jsem viděl v tom velkém shakespearovském divadle ve Stratfordu nad Avonou, dokonce vestoje, protože místo k sezení jsem už nesehnal a tehdy tam ještě pouštěli i ke stání. A ten zážitek byl opravdu velmi vzrušující, i když důvod jsem sám pro sebe objevil až později. Herec v titulní roli totiž dovedl publikum k porozumění – nikoli jaký král Richard je, ale proč je takový nebezpečný. V prvních pěti minutách jim vlastně řekl: Poslyšte, jsem špatný, nehodný úcty, ale víte proč? Protože jsem kripl, mrzák na těle, a tedy i mrzák na duchu.

Profil Bena Kingsleyho naleznete ZDE

V dalších letech jste hrál hodně Shakespearových postav, patřil k nim i váš osudový Richard III.?
Ano i ne. Hrál jsem v Othellovi, ale Jaga, hrál jsem v Richardovi III., ale ne Richarda. A je zajímavé, že ve filmu Sexy bestie, který jsem uvedl na festivalu, jsem si s velikou radostí zahrál postavu vlastně příbuznou Jagovi a Richardovi – svým způsobem psychopata. A opět mi jde o to ukázat, jak se takový člověk chová, nýbrž důvod, proč se tak chová. To je totiž cesta k tomu, aby divák i k postavě skrznaskrz nesympatické našel jisté sympatie. Můj hrdina, vyšinutý gangster Don, tady v jedné scéně říká ostatním „Já nechci, abyste byli šťastní. Proč bych měl chtít, abyste byli šťastní?!“ A v té větě je klíč.

Ale k vaším rolím nepatří jen psychopati, nýbrž i Gándhí, muž, který bojoval s násilím pasívní rezistencí. Vyznáváte také filozofii dobra, které se zlu nepostaví silou?
Víte, já se snažím své postavy pochopit a předvést, proč dělají skutky, které dělají. Ale jakmile kteroukoli svou roli dokončím, okamžitě ji opustím. To je stejné, jako když se malířův obraz vystavený v galerii prodá. Před pár týdny měly premiéru dvě mé nové filmy, thriller Sexy bestie a příběh holocaustu Deník Anny Frankové. Oba filmy měly úspěch, hodně se o nich psalo – ale pro mě to znamená jen důkaz, že jsem schopen zahrát psychopata i toho nejfantastičtějšího otce na světě, čímž myslím otce Anny Frankové. S těmi rolemi nemám nic společného, jen svědectví, že jako řemeslník jsem možná zase o kousek povyrostl.

Ale když představujete skutečné historické osobnosti, jako třeba ve filmu Lenin, neříkejte mi, že na ně nemáte svůj lidský názor, že je nesoudíte…
O Leninovi nechci mluvit, to byl hrozně špatný film, nestojí za řeč. Nezlobte se, ne.

Dobře, tak mi zkuste odpovědět aspoň obecně.
Já bych tu otázku otočil. Mým úkolem je hrát tak, aby mé postavy působily skutečně, i když jsou smyšlené a neexistovaly. Při natáčení Sexy bestie, kde byl můj hrdina velmi specifický už svým vzhledem, mi po pár dnech natáčení řekl můj herecký partner: Poslyš, Bene, já už vím přesně, koho hraješ. Já toho člověka znám, jmenuje se Davea dělá řidiče ve vězení, vozí trestance. – A v tu chvíli přesně víte, koho představujete, a plníte své zadání – přimět lidi, aby v existenci vaší postavy uvěřili. Když jsem hrál v Othellovi, jedna paní mi napsala, že jsem jako její muž. A v Hamletovi, to zase přišla mladá dívka a říkala: To jsem byla já. To mě na herectví vzrušuje: že se ve vás lidé poznávají.

Nejde mi do hlavy, jak přiměl vás, herce první ligy, ke spolupráci na Sexy bestii debutující, takřka neznámý režisér Jonathan Glazer?
Okouzlil mě. Zapůsobil instinkt, a pak také skutečnost, že jsem měli oba podobné, a to velmi zlomyslné nápady.

Škoda, já měla jinou teorii – že jste se sblížili přes hudbu. Glazer přece natočil řadu uznávaných videoklipů a vy jste prý kdysi skládal a zpíval písně…
A víte, že na tom asi něco bude? Já rock a vůbec hudební scénu opravdu miluji, sice už vlastní muziku nepíšu, ale Glazerovy klipy se mi moc líbí. Možná s ním jeden dokonce natočím! Ale nebojte se, jen jako herec, zpívat už nebudu.

Jiří Bartoška s Benem Kingsleym, krátce po jeho příjezdu do Karlových Varů.

Ben Kingsley

Herec Ben Kingsley na procházce.

Herec Ben Kingsley na trávě.

Herec Ben Kingsley se vznáší v balónu.

Portrét herce Bena Kingsleyho.

Herec Ben Kingsley v balónu.

Herec Ben Kingsley před startem balónu.

Ben Kingsley

Ben Kingsley. Nejprve dělal drahoty, za pár dní roztál.

Ben Kingsley

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.