Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kingovo To, bažící po krvi malých dětí, míří na plátna, režisér je zatím neznámý

  16:09aktualizováno  16:09
Nejeden filmař už si na adaptaci knihy či povídky mistra literárního hororu Stephena Kinga vylámal zuby. Nicméně další zfilmovaný King je na cestě a tentokrát to nebude o nic menší dílo než To.

Z filmu It | foto: Warner Bros.

Tisícistránkový opus o skupině přátel, kteří se vracejí do městečka Derry, aby čelili svým zhmotnělým dětským strachům, se sice už před devatenácti lety adaptace dočkal, nicméně na "plátno" se nikdy nedostal - více než tříhodinový film byl totiž koncipován spíše jako televizní.

Nově se o opus z roku 1986 zajímají producenti filmových studií Warner Bros., kteří chtějí tvora převlečeného za klauna Pennywise, jenž se každých sedmadvacet let probouzí a pojídá děti, dostat právě do velkých kinosálů.

TRAILER K PRVNÍ ADAPTACI ROMÁNU IT (1990)

V tuto chvíli zatím není jasné, kdo by se měl bez nadsázky jednoho z nejlepších Kingových počinů ujmout režijně ani kdy by se do kin měl výsledek dostat. Jméno scenáristy ale už známé je.

Stephen KingS pečlivě propracovaným příběhem, o kterém čtenáři často říkají, že jej do uspokojivé obrazové podoby není možné převést, se dostal za úkol poprat Dave Kajganich.

Jeho jméno figuruje u hororové novinky Joela Schumachera Creek, jež by se do kin měla dostat letos, a je podepsán i pod nijak vstřícně přijatým sci-fi Invaze. - Čtěte Invaze je tuctové a otravné sci-fi

Skromné dostupné informace zatím naznačují jen to, že děj příběhu by se měl z osmdesátých let přesunout do současnosti.

KING NECHÁ ZFILMOVAT TEMNOU VĚŽ

Zálusk na filmové diváky má i jedno z nejrozsáhlejších Kingových děl

Adaptace Kingových knih patří ve filmovém světě mezi ty nejspornější. Málokterému režisérovi se totiž ve výsledku podařilo skloubit pro Kingovy knihy charakteristický cit pro napětí a naturalistický děs spojený s propracovanou psychologií postav.

Na Kingovi si vylámal zuby i Depp

Mezi tvůrce, kteří obstáli, se určitě na prvním místě řadí Frank Darabont s dvojicí "vězeňských" titulů Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle, doplněnou o hororovou Mlhu.

Překvapivé úspěchy - zejména v zámoří - pak před časem sklidil přepis povídky Pokoj 1408. Byť k němu kritiky byly přísné, stále šlo o lepší průměr.

Z filmu Pokoj 1408Z filmu Pokoj 1408

Naopak, mezi slabší spadá třeba pět let starý počin Davida Koeppa Tajemné okno, který nezachránila ani osobnost Johnnyho Deppa, nebo vyloženě nepovedení Sleepwalkers.

Nejednoznačnou výjimkou pak budiž adaptace Osvícení (The Shining) od Stanleyho Kubricka, který Kingovu předlohu pootočil tak, aby divák měl pocit, že vše nadpřirozené se odehrává pouze v hlavě hlavního hrdiny v podání Jacka Nicholsona.

TRAILER K FILMU THE SHINING (1980)

STEPHEN KING NA FILMOVÉM PLÁTNĚ

Pět nejzdařilejších filmových adaptací mistra hororu podle iDNES.cz

Vykoupení z věznice Shawshank (The Shawshank Redemption, 1994)
Režie: Frank Darabont
Z filmu Vykoupení z věznice Shawshang"Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem." Tento komentář lze najít na filmovém serveru ČSFD, kde Vykoupení z věznice Shawshank platí za nejlepší film všech dob. S komentářem bez zaváhání souhlasit lze. Adaptace jedné z nehororových Kingových knih totiž překypuje touhou po životě a nadějí. Jakkoli tato slova znějí kýčovitě, ve filmu byste po kýči pátrali marně. Pečlivá a promyšlená režie navíc našla skvělé opory v Timu Robbinsovi a Morganu Freemanovi.
Hodnocení iDNES.cz - 100 %

Osvícení (The Shining, 1980) 
Režie: Stanley Kubrick
Z filmu The ShiningStanleymu Kubrickovi se z ryzí duchařiny o muži, kterého během zimního správcování v horském hotelu Overlook ovládnou démoni, již ho nutí zabít jeho ženu a pětiletého syna, podařilo vykřesat nejednoznačný horor, který má i přes svou přepálenou stopáž sílu vtlačit diváka do křesla a nedat mu vydechnout. Nejen díky Jacku Nicholsonovi v hlavní roli se řada scén stala kultovní - ať už je to legendární prosekávání se do koupelny či závěrečná honička v bludišti.
Hodnocení iDNES.cz - 90 %

Zelená míle (The Green Mile, 1999)
Režie: Frank Darabont
Z filmu Zelená míleSpojení King - Darabont - vězení zafungovalo nadmíru dobře i napodruhé. Pravda, více než tříhodinová adaptace Kingova šestidílného opusu o "božím zázraku" sice nešetří slzami a občas se zdá být i zbytečně protahovaná, nicméně stále jde o poctivý kus filmařiny, ukázkovou práci s příběhem a přehlídku hereckého umění i ve vedlejších rolích. Škoda že Darabont s Kingem nedotáhli "hattrick" s nedávno uvedenou (u nás jen na DVD s mizerným zvukem), vyjma úderné pointy průměrnou Mlhou.
Hodnocení iDNES.cz - 80 %

Carrie (Carrie, 1976)
Režie: Brian De Palma
Výjimečný případ, kdy filmařina přebila předlohu. Kingova prvotina o fanatickou matkou terorizované dívce s telekinetickými schopnostmi si totiž pohrává s formou dokumentární žurnalistiky. Brian De Palma z ní dokázal vykřesat emotivní a silné dílo s bonbonkem v podobě "lekačky" na závěr. Pokud má kniha nad filmem v něčem navrch, pak možná v závěru, kdy papír rozhodně uměl zprostředkovat víc než film v sedmdesátých letech. Ale čert toto rýpnutí vem, Sissy Spacek v hlavní roli prostě nejde nefandit.
Hodnocení iDNES.cz - 80 %

Misery nechce zemřít (Misery, 1990)
Režie: Rob Reiner
Z filmu Misery nesmí zemřítKathy Bates dostala za výkon v roli psychopatické ošetřovatelky Annie Oscara. Právem, protože jí bez problémů uvěříte, že svému nejzbožňovanějšímu spisovateli dokáže z lásky i nohy kladivem zpřerážet. Kingův drsný thriller o muži, který se do jejích spárů dostal, se sice ve filmové adaptaci dočkal velmi důstojného přepisu s místy kolísavou atmosférou, nicméně četba předlohy dokáže láskyplnou péči pozvolna se měnící v psychologický teror a motivace postav zprostředkovat přeci jen lépe.
Hodnocení iDNES.cz - 80 %







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.