Zdá se, že Matuš, po dlouhé době první český zpěvák, který považuje za své vzory Gotta a hlavně Matušku, si je tohoto nebezpečí vědom a snaží se ze všech sil nemyslet na současný stav, ale na budoucnost.
Hodně mu pomáhá Karel Svoboda, který je nesporně hlavní osobností stojící za Matušovým prvním albem. Ten pracoval tentokrát formou zástřelu. Zkoušel různé stylové polohy, aby našel příští správnou cestu pro místy přiškrcený, ale tím jakoby vzrušeně působící tenorek.
Můžeme se proto setkat s pestrou nabídkou: od bombastického pop rocku v úvodní Show přes řadu módních latinských rytmů až k vlivu Pet Shop Boys v písni Slzy, ty dokážou lhát. Je tu i typická gottovská kantiléna v písni Spoutaný, která patří k nejpřesvědčivějším kouskům alba.
Druhou oblastí zástřelu jsou modernější verze klasických českých hitů. Některé jsou nezajímavé jako kdysi populární Štaidlovo Mží ti do vlasů, jiné se zdají holým šílenstvím. Jak jinak označit pokus zpívat po Petru Mukovi Stín katedrál? Nebo sice nadšenou, ale zcela prázdnou verzi Matuškova parádního kousku Slavíci z Madridu?
Je to statečný pokus o souboj s velkými jmény, nebo přehnaná sebedůvěra? Tudy cesta nepovede.
Kostrbaté texty Petra Šišky byly slabinou už Gottova loňského „výletu do 21. století“. Také na Matušovu desku přispěl několika slátaninami, které zpěvákovi uškodily. V osmdesátých letech kritika atakovala české textaře za kdejaké banality a hlouposti. Dnes si nesmyslů nikdo nevšimne.
Co například třeskuté verše „Chtěl bych poznat déšť a smáčen/zašeptat buď pouze má“? Co dělal zpěvák pětadvacet let svého života, že nepoznal déšť? Nebo v Asi se tě lásko vzdám Matuš varuje objekt svých citů: „Snad zmáčknu spoušť a přinutím tě chvíli se bát.“ Kam se na brutální výhrůžku hrabou občasné vulgarity nebo sexuální dvojsmysly drsných rockerů.
Sám Matuš je však důležitým stavebním kamenem mladé české hudební scény. Do svých vzorů má ještě daleko, ale na trhu představuje mladší polohu interpretů, kteří stavějí na emoci svého hlasu víc než na originalitě repertoáru. Má v sobě pro tento typ hudby důležitou vlastnost - i ty nepříliš zdařilé cover verze totiž znějí upřímně. Kéž na trati se neztratí.
|
BOHUŠ MATUŠ | |
| 1 | Show |
| 2 | Asi se tě lásko vzdám |
| 3 | Slzy, ty dokážou lhát |
| 4 | Spoutaný |
| 5 | Zkrásnělas |
| 6 | Stín katedrál |
| 7 | Vrátit čas |
| 8 | Mží ti do vlasů |
| 9 | A nám sláva |
| 10 |
Přísahám, že jsem to já(duet s Leonou Machálkovou) |
| 11 | Slavíci z Madridu |
| 12 | Pohádka |
| 13 | Musíš být jenom má |
| 14 | Vrátit čas (remix) |
| 15 | První dáma |
 Bohuš Matuš. |
 Bohuš Matuš. |
 Bohuš Matuš. |
 Bohuš Matuš. |
