Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se česká historie vydá oklikou

  10:22aktualizováno  10:22
Osmnáct historiků a novinářů nabízí v knize Co kdyby to dopadlo jinak? (Křižovatky českých dějin) alternativní verze významných milníků české minulosti.

Co kdyby to dopadlo jinak? (obálka knihy) | foto: Dokořán

Před šesti lety vydalo nakladatelství Dokořán knihu kolektivu autorů pod vedením britského historika Nialla Fergusona s názvem Virtuální dějiny. Vyvolala nemalé a zasloužené haló. Ferguson a spol. se v ní pokusili na základě historických pramenů nabídnout jiné scénáře významných událostí světové historie.

Krátce nato se objevily zprávy o podobném sborníku na téma, pro které se v Polsku používá roztomilý termín "gdybanie“, sestaveném z příspěvků českých historiků. Objevil se později a v jiné podobě, než bylo původně zamýšleno.

Jeho současná podoba je zjevným kompromisem mezi původní představou o sborníku a seriálem Patnáct křižovatek moderních dějin, který vycházel loni v MF Dnes.

Lze tušit, že kdyby se podařilo zachovat původní rozvržení témat – respektive kdyby všichni původně oslovení dodali příspěvky včas −, asi by se v konečné podobě neobjevilo tolik alternativních scénářů vývoje posledních patnácti let.

Co kdyby se rebelie českých stavů proti Habsburkům rozsypala ještě před bitvou na Bílé hoře? Co kdyby Tomáš Garrigue Masaryk zemřel v průběhu Velké války? Co kdyby Československo odmítlo mnichovský diktát? Co kdyby Alexandr Dubček nepodepsal moskevský protokol?

Někdy autoři příslušné stati předpokládají, že by se české dějiny ubíraly jenom "jinudy tamtéž“. Například v případě, že by velkovezír Kara Mustafa dobyl v roce 1683 Vídeň, nebo v případě již zmíněné Bílé hory (kdyby k ní tedy nedošlo). Jiné alternativy se naopak zdají být hodně divoké: jako například ta, která počítá s korunovací císaře Františka Josefa I. na českého krále.  

Ta hra na "co by, kdyby“ je lákavá, v mnoha případech podnětná a každopádně kratochvilná. Je jen možná škoda, že se nepodařilo pokrýt některé další materiály podobného střihu (jako třeba loňský článek Martina Nodla na téma "Co kdyby poslední přemyslovský král Václav III. unikl v Olomouci atentátu“, otištěný v Lidových novinách). 

PS: Je pěkné, když autor kromě smyslu pro imaginaci projeví i smysl pro humor. Příkladem budiž postava sluhy Emanuela Raka, který v příspěvku Luboše Velka "Co kdyby nezabili arcivévodu“ uvádí k Františku Ferdinandovi d'Este v jeho exilu na Madeiře redaktora Národních listů Karla Czapka, je opravdu okouzlující. I když je to spíše vtip "za dva rohy“, pro zasvěcené.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Spisovatelka Nina Weijersová
RECENZE: Umění se změnilo. Už je jen pro oligarchy a hiphopery

Nizozemská spisovatelka Nina Weijersová se stejně jako její hrdinka Minnie vydala na tenký led. Ve svém debutovém románu Následky podává upřímnou výpověď o...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.