Vzniklo jen velmi kultivované "televizní divadlo" inscenované coby zpětná zpověď hrdinky - oč upřímnější, o to popisnější. Krok za krokem líčí herečka starému příteli své sblížení s režisérem, přítelem vlastního muže-dirigenta, vzájemné debaty, střety a traumata kolem rozvodu, výjevy z divadla, předzvěsti tragédie... A hlavně dlouze rozebírá své pocity - u okna, za nímž se rozlévá pusté moře. Ztišená neskutečnost vyprávění je bohužel pouhou nápodobou drásavosti, již z takových nálad uměl vykouzlit Bergman.
Do podobných kleští se dostal jiný režírující herec Jean-Marc Barr, jehož film To je mé tělo je studií čirého sexu. Výstižně tu kreslí ospalé žití pokrytecky mravného farmářského městečka, které neunese náhlé tělesné probuzení jedné ze svých oveček - muže, jenž po platonickém soužití s bigotní manželkou potká nekomplikovanou Francouzku, pro niž je milování přirozenou radostí. Jenže úmorná ospalost kukuřičných lánů a nudy v místní hospodě nakazí celý film i diváka, který sexu pro sex přihlíží z dálky: jako na instruktáži, kde všude a jak se "to" dá dělat.
Nejvíc překvapí snímek, od kterého by to člověk čekal nejméně, dánská tragikomedie Blikající světla. Začíná jako stokrát viděná gangsterka, v níž "malé ryby" podsvětí prchají před zabijáky většího formátu, jež připravily o peníze. Ale vysněná cesta na jih se zasekne na sychravé samotě u trosek hospody, kterou prchající čtveřice začne naoko opravovat, aby se na čas skryla pod totožností solidních podnikatelů. Postupně, při setkáních s místními podivíny, mezi zábavnými lekcemi vaření a marnou snahou odvyknout si tasit pistole na každou veverku či hosta, přijímá parta vyvrhelů zákony a rituály svérázné, nicméně soudržné rodiny toužící po stálosti. Najednou už nechtějí utíkat, ale dostanou tu šanci?
Píšící režisér Andreas Thomas Jensen, scenárista snímků V Číně jedí psy a Mifune, spojil tarantinovsky černý humor se severským a vložil do nenápadné hříčky provokativní otázky. Mohl si snad odpustit snové návraty do skličujícího dětství hrdinů, jež má jejich příští zločiny omlouvat, nicméně některé z těch výjevů jsou tak bizarně vynalézavé, že se mu dají nakonec prominout.
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu To je mé tělo. |
 Fotografie z filmu Nevěra. |
