Kytara Vladimíra Václavka prosvítila styl Ivy Bittové strunnou lehkostí v projektu Bílé inferno, Škampovo kvarteto ji zase přiblížilo k vážné hudbě na albu Classic, zatímco s dětským souborem Lelky představila své pojetí vánočních písní. Série projektů Bittové pokračovala přes kapelu Čikori či spolupráci se skladateli Milošem Štědroněm starším i mladším.
S deskou Ples upírů, na které umělkyni doprovází holandské dechové těleso Nederlands Blazers Ensemble (NBE), se mohou posluchači seznámit až letos, protože album vyšlo nejprve v Holandsku. Iva Bittová si s NBE porozuměla i ve vztahu k skladateli Leoši Janáčkovi, jehož čtyři skladby Holanďané nastudovali. Píseň Čekám tě obrali na dřeň a pokorně se dotkli jádra lidové hudby, na které vyrůstal i Janáček. Prostý hlas Ivy Bittové zde vlaje volně a nespoutaně s melodií, již provázejí úsporné tóny dechových nástrojů. Je to protiklad ke košaté nahrávce Smích, kde fétna, hoboj, klarinet, fagot, saxofon, trubka a rytmika lomozí jako Vesuv, anebo se tóny nástrojů neorganizovaně rojí kolem spontánního zpěvu.
Tolik „dechů“ kolem sebe Bittová ještě neměla. Muzika se tu za jejich podpory rozprostřela do mnoha odstínů, tušených proudů či gagů, třeba v písni Huljet, huljet, která je částečně divoká i hudebně disciplinovaná a v níž si muzikanti se zpěvačkou společně zajuchali. Trubka či klarinet s Bittovou srostly a věrně ji provázely v hlasových skocích do výšek, přecházejících v živelné výkřiky nebo vyjeknutí (Skočná). Melodickou jízdu houslí Ivy Bittové šťavnatý orchestr proměnil v jakýsi fanfaronský jam lidových muzikantů. Silou však NBE šetřil. Většina nahrávek má tichá místa, ve kterých si s Bittovou povídají jen jednotlivé nástroje.
Orchestr převáděl gesta Ivy Bittové do hudby nebo je citlivě vypíchl, čímž podpořil divadelní složku její tvorby. Navíc vytvaroval některé kompozice do rozměrů jakýchsi divokých mikrooper. Skladba Sto let nebo titulní Ples upírů je výtečný příklad takové zvolna budované skladby-stavby, která se díky muzikantské živelnosti hlučně, v chaosu rozbořila a posléze nádherně povstala z trosek.
Díky Plesu upírů víme, že Iva Bittová a velký orchestr mohou být jedno tělo i duše.
S deskou Ples upírů, na které umělkyni doprovází holandské dechové těleso Nederlands Blazers Ensemble (NBE), se mohou posluchači seznámit až letos, protože album vyšlo nejprve v Holandsku. Iva Bittová si s NBE porozuměla i ve vztahu k skladateli Leoši Janáčkovi, jehož čtyři skladby Holanďané nastudovali. Píseň Čekám tě obrali na dřeň a pokorně se dotkli jádra lidové hudby, na které vyrůstal i Janáček. Prostý hlas Ivy Bittové zde vlaje volně a nespoutaně s melodií, již provázejí úsporné tóny dechových nástrojů. Je to protiklad ke košaté nahrávce Smích, kde fétna, hoboj, klarinet, fagot, saxofon, trubka a rytmika lomozí jako Vesuv, anebo se tóny nástrojů neorganizovaně rojí kolem spontánního zpěvu.
Tolik „dechů“ kolem sebe Bittová ještě neměla. Muzika se tu za jejich podpory rozprostřela do mnoha odstínů, tušených proudů či gagů, třeba v písni Huljet, huljet, která je částečně divoká i hudebně disciplinovaná a v níž si muzikanti se zpěvačkou společně zajuchali. Trubka či klarinet s Bittovou srostly a věrně ji provázely v hlasových skocích do výšek, přecházejících v živelné výkřiky nebo vyjeknutí (Skočná). Melodickou jízdu houslí Ivy Bittové šťavnatý orchestr proměnil v jakýsi fanfaronský jam lidových muzikantů. Silou však NBE šetřil. Většina nahrávek má tichá místa, ve kterých si s Bittovou povídají jen jednotlivé nástroje.
Orchestr převáděl gesta Ivy Bittové do hudby nebo je citlivě vypíchl, čímž podpořil divadelní složku její tvorby. Navíc vytvaroval některé kompozice do rozměrů jakýchsi divokých mikrooper. Skladba Sto let nebo titulní Ples upírů je výtečný příklad takové zvolna budované skladby-stavby, která se díky muzikantské živelnosti hlučně, v chaosu rozbořila a posléze nádherně povstala z trosek.
Díky Plesu upírů víme, že Iva Bittová a velký orchestr mohou být jedno tělo i duše.
|
Iva Bittová a NBE: |
|
Smile / Smích |
|
Celkový čas: 58:31 |
