„Sochy jsme vyluxovali, lavice byly už před natáčením odvezeny, takže drobné oděrky na nich, které se opravily, vznikly běžným užíváním návštěvníků,“ potvrdil Karel Štícha z Arcibiskupského paláce. Jen otázka, za jakou částku církev poskytla kulturní památku filmařům, zůstala nezodpovězena. A spolu s ní otázka, kdy bude mít Česko pro natáčení přesná pravidla.
V zahraničí totiž existují takzvané filmové komise, nezávislé instituce hrazené z veřejných zdrojů, které lákají do země zahraniční štáby, nabízejí jim zajímavá místa k natáčení i výhodné podmínky, ale také stanovují jasná pravidla, kde se smí točit a za kolik.
„V Česku taková komise neexistuje, její roli do jisté míry nahrazuje Asociace producentů v audiovizi, která se pokouší jednat se státem,“ vysvětlil Petr Moravec z firmy Etic, která poskytovala služby americkým filmům Hartova válka či Bídníci. Stejnou zkušenost mají lidé ze společnosti Stillking Films, která po hollywoodských produkcích Z pekla, Česká spojka či xXx nyní pracuje právě na velkofilmu Van Helsing.
„Kde se smí v Česku točit? Teoreticky všude, pokud se dohodnete s majitelem,“ přiznává Pavel Mrkous ze Stillkingu, který měl na starost i natáčení v kostele svatého Mikuláše. Zatímco třeba Britové prý nepouštějí filmaře do Buckinghamského paláce, v Česku doposud různé štáby pronikly i na Pražský hrad, na zámek Hluboká či do kutnohorského chrámu svaté Barbory.
„Pokud už předem vycítím, že něco nepůjde, respektuji to. Ale většinou existuje šance, že se domluvíme. Podstatné je chovat se při natáčení tak, abychom se na stejné místo mohli vrátit,“ zdůrazňuje Mrkous. Jeho kolega Paul Pav, který v branži pracuje už pětatřicet let, s úsměvem dodává, že točit mezi paneláky v Jižním Městě k nám zahraniční filmaři opravdu nejezdí: „A objekty, které je sem táhnou, patří logicky k národním kulturním památkám.“ Jde o hrady, zámky a historickou Prahu s Karlovým mostem a Staroměstským náměstím.
Památkáři mají leckdy námitky, pro vlastníky objektů jsou však filmařské peníze vítaným zdrojem příjmů na údržbu a opravy. „Je to věc vaší volby, stejně jako se rozhodujete, jestli pojedete do práce autem nebo jestli pustíte do staropražských uliček davy turistů,“ říká šéf Stillkingu Matthew Stillman.
Výhody, které zakázky filmů a reklam přinášejí, vypočítává věcně: „Až dosud zahraniční produkce zaměstnaly deset tisíc místních lidí na plný úvazek a přes sto tisíc lidí na úvazek částečný. Jen za rok 2002 z nich mělo Česko přímý zisk pět až sedm miliard korun, nepřímé investice byly až trojnásobné, takže celkově se ta částka blíží třiceti miliardám korun. A to nemluvím o pověsti země a podpoře turistiky. Česko dnes láká filmaře tak jako Austrálie či Nový Zéland - kdyby odešli jinam, byla by to vaše ztráta,“ varuje.
 Centrum města a jeho gotické či barokní stavby přitahují filmaře z celého světa. Ti postaví jen část kulis a středověkou scenérii jim ve filmu doplňují reálné pražské stavby. Mnohým obyvatelům města však filmování omezuje život. (26. února 2003) |
