Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý ve svém pelíšku

  16:02
- Ve čtvrtek měl premiéru dlouho očekávaný druhý film Jana Hřebejka Pelíšky. Po úspěšném debutu Šakalí léta se režisér opět spojil se scénáristou Petrem Jarchovským a znovu se vydali do naší komunistické minulosti. Oba filmy toho však mají společného více, i v Pelíškách jde o generační střet rodičů a dětí, o svobodu a snahu vymanit se z omezujících norem soudobé společnosti.

V rodinném domku na kraji Prahy žijí dvě rodiny, naprosto rozdílné, ale přeci velmi podobné. V prvním patře bydlí rodina důstojníka lidové armády, který je upřímně zapálen pro socialismus. Triumfálně předkládá své rodině výdobytky socialistické vědy, nerozbytné skleničky od soudruhů z Polska nebo umělohmotné lžičky z NDR. Svému šestnáctiletému synu Michalovi, který v podstatě film vypráví, se snaží vštípit vojenskou disciplínu a vychovat ho podle svého vzoru uvědomělého občana socialistické republiky. Jeho přísnost a dril však působí spíše komicky, stejně jako jeho slepé nadšení a víra v lepší zítřky.

O patro výš bydlí zase rodina zaníceného a zatrpklého odbojáře. Ten se, i když má přesně opačné názory než jeho soused, v mnohém důstojníkovi podobá. Na svou ženu a dceru Jindřišku přenáší svůj vztek a nespokojenost, neustále se ohání fašistickým kriminálem a působí přitom stejně směšně jako jeho úhlavní nepřítel o patro níže.

Takto vypadá situace v domě na Vánoce v roce 1967, během dalšího necelého roku se však mnohé změní a obě rodiny se nečekaně zblíží, až je najednou zastihne srpnová invaze přátelských vojsk. Poručík nechápe zradu nejlepších přátel", před očima se mu sesype celý svět a pokusí se o sebevraždu v zahradním altánku, stejně jako jeho syn kvůli nešťastné lásce k Jindřišce na začátku filmu.

Film Pelíšky skvěle vykresluje atmosféru šedesátých let a celé té doby, která dělila lidi na ty, kteří jsou nadšeně pro nebo na ty, kteří stojí zatrpkle proti. Společné měli to, že nehodlali ze svých stanovisek ustoupit ani o píď, žili ve svých pelíšcích, v pevně ohraničeném světě a nepřipouštěli žádnou další alternativu.

Potvrdit nebo dokonce překonat dobrý a úspěšný debut není nic lehkého, Janu Hřebejkovi se to ale rozhodně zdařilo. Pelíšky neřeší žádné závažné téma, vyprávějí to, co si zde všichni nad třicet let prožili a jistě si to velmi dobře pomatují. Rozhodně jsou ale velmi příjemným snímkem, který po celou dobu baví a na závěr pěkně mrazí.

Záběr z filmu Pelíšky

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.