Proti nevýraznému Večeru tříkrálovému, na kterém jsou letošní slavnosti postaveny, to byl osvěžující doušek. A to i přesto, že jde o inscenaci v mnohém rozporuplnou.
S plenérovým kusem se režisér Polák vyrovnal po svém: na scéně postavil malé divadlo s portálem, umožňující scénické kejkle, jako je déšť či okamžitá výměna pozadí tak, aby se pravidelně střídalo prostředí Benátek a Belmontu, kde se odehrává příběh tří skříněk a bystré dědičky Porcie.
Na scéně nechybí ani kanál, v němž se koupe rozverná místní mládež v bělostných spodkách, obrazně na něm shoří Antoniova loď a rovněž v prádle, tentokrát však coby symbolu ponížení, se kanálem plazí domů soudem pokořený Shylock.
Iluzi úplného divadelního domu pod otevřenou oblohou však rušili vyčuhující kulisáci, viditelní při manipulaci s dekoracemi, a podivné "spodní" ozvučení, jež nešťastně zvýrazňovalo kroky i náhodná zavadění o mikroporty.
Linie Benátek a Belmontu postavil Polák do výrazného kontrastu. Fantasknost skříňkového motivu podtrhl tím, že výjevy aranžuje jako parodii na operu, kombinovanou s televizní pohádkou – tu připomínaly rozevláté choreografie Porciiny dívčí svity.
Benátky sice mají pozadí jako turistický prospekt, je to ovšem město, kde se plive na Židy a kde si potom Žid vychutnává zvuk brusu, ostřícího nůž na křesťanskou libru masa.
Hrdinou Kupce benátského nebývá kupec Antonio, ale jeho protivník Shylock. Nejinak je to i v Polákově inscenaci. Antonio Mariana Zednikoviče je unylá, trudná a pasivní postava, trochu životem unavený dobrácký strýček. Jeviště ovládá Polívkův Shylock, představený spíše jako komická postava: neodolatelně se například těží z fyzické podobnosti mez otcem a dcerou Polívkovými, čili Shylockem a Jessicou.
Polívkův Shylock má však rovněž tragické tóny – a jsou to nejsilnější místa inscenace: lament nad ztrátou dcery a krádeží je hrán velmi ztišeně. Shylock, zdá se, víc želí ztráty dítěte než majetku. Někdy je takovým intenzivním momentem jen kratičký záblesk – když Shylock hovoří o své rase, dotkne se rukou kabátu, jakoby pod prsty cítil našitou žlutou hvězdu. Doba je zkrátka vždy zralá na to, aby se hrál Kupec benátský.
William Shakespeare - Kupec benátský
Letní shakespearovské slavnosti. Překlad Martin Hilský a Ľubomír Feldek, režie Roman Polák, scéna Pavol Andraško, hudba Peter Mankovecký. Hrají Bolek Polívka, Anna Polívková, Ján Koleník a další.
