|
Odpovědi Kateřiny Brožové najdete ZDE. |
Jako blondýnu ji znal kde kdo. Víc však herečka a zpěvačka zaujala až provokativní kampaní ke svému novému albu Ráda se svlékám. Z toho, jak kampaň dopadla, nebyla Kateřina Brožová nijak nadšena. Donkonce aférou utrpělo vážné šrámy i její manželství. Nicméně se s vervou pustila do další práce. Právě zkouší divadelní verzi muzikálu Rebelové.
Narodila se 9. února 1968 v Praze v rodině učitele na DAMU a sólistky baletu Národního divadla. Není divu, že jako dítě chodila na balet, na klavír a do dramatického kroužku.
Poté, co v roce 1991 absolvovala DAMU, získala angažmá v Divadle na Vinohradech, kde ztvárnila přes dvacet rolí. Po devíti sezonách odešla a žije na volné noze. Od roku 1997 hostuje v Hudebním divadle v Karlíně v hlavních rolích muzikálů Někdo to rád horké, Anděl s ďáblem v těle a Sny z Nového Yorku.
V televizi ji proslavila role Renáty v seriálu Život na zámku. Zaujala například ve filmu Znásilnění, hrála také v amerických a jiných zahraničních filmech. Věnuje se dabingu, k nejlepším patří její výkon v oscarovém filmu Anglický pacient.
Jako zpěvačka natočila tři CD, první s názvem Zpívám si bylo nominováno na objev roku 1997. Následovaly Obyčejný příběh (1999) a Ráda se svlíkám (2002).
Je vdaná, má dceru, s manželem bydlí ve vile v Jevanech.
Na billboardech po celé republice vyzývala koncem loňského roku své příznivce, aby jí (za třicet korun) zavolali na číslo, kde se jim dostane sexy představení... Tehdy vznikl následující rozhovor.
Vypadáte, že vám dneska nějak není do skoku. Copak se stalo?
Vrátila jsem se z mateřské dovolené, natočila jsem nové album a pak se to celé nějak zvrtlo. K tomu cédéčku byla vymyšlena určitá kampaň, která ho měla ozvláštnit, a ta kampaň se dostala někam, kam se dostat neměla.
Co tím myslíte?
Obrátilo se to proti mně. Vycházejí lživé články, že se na tom obohacuji, že je to pornografie a erotická linka. Ale to není erotická linka, je tam jenom natočený text mé písničky.
A to jsou všechny problémy, co máte?
Články sice nikoho nezabijou, ale poškozují mě lidsky i profesionálně.
Manželovi se to taky nelíbí?
To víte, že se mu to nelíbí.
Ale přitom jste to s ním konzultovala, jak jsem se dočetl.
To ano, ale taky netušil, co všechno se z toho vyvine.
To je tedy pěkně smutná notečka hned do úvodu. Já čekal spíš smršť optimismu, protože mám dojem, že se vám docela pár věcí povedlo.
Mně?
No jistě! Jste pěkně vdaná, máte zdravé dítě, máte nové cédéčko, roli v muzikálu, je vás všude plno... Neříkám, že jste předtím stála někde v koutě, ale tohle se nepoštěstí každému.
Asi to tak po té mateřské dovolené může vypadat. Jsem ráda, že jsem se mohla takhle razantně vrátit, ale představovala jsem si to trochu jinak, s méně ostrými hranami.
Neříkejte, že jste nic netušila. Copak nevíte, že to na špici pelotonu showbyznysu občas trochu zafouká?
Já spíš dělala divadlo než showbyznys. Od té doby, co jsem do téhle branže vkročila, jsem trochu na šikmé ploše. A k tomu člověk potřebuje lidi, kterým může důvěřovat a kteří to hlavně umějí. Nevím, jestli se mi právě tohle povedlo.
Jste známá atraktivní žena, můžete být pro mnohé muže sexuálním symbolem, dráždíte publikum jakoby erotickou linkou. Nepřivoláváte si ty problémy sama?
Asi jo, ale nevědomky. Chtěla jsem prostě tu novou desku přiblížit lidem. Asi to byl blbej nápad s tou kampaní, ale mně prostě na té desce hodně záleželo.
A proč jste zvolili zrovna tuhle strategii?
O mně se dřív hodně psalo, že jsem hrozně konzervativní. Bylo mi dvaatřicet a ještě jsem se na to necítila. Jsem konzervativní v určitých zásadách, ale oni mě už strkali někam mezi paní středního věku a tomu jsem se chtěla bránit, protože si nepřipadám zase tak usedlá, a tak jsem asi trochu zašokovala.
Vaši kritici často říkají: Ona je taková nadaná, krásná, ale životem se neušpinila, nemůže být opravdová, protože herec má po nocích pít a řádit, a teprve potom ty zážitky někde prodá.
To je přesně ono, ale myslím si pravý opak. Nemusí to tak být, protože když máte zahrát nějakou roli, tak někam sáhnete, něco v sobě najdete.
Ale kde v sobě najdete ten smutek, rozervanost a neštěstí?
Myslíte, že v sobě nemám rozervanost a neštěstí?
To nemůžu vědět.
Tak se mi podívejte do očí. To není v tom, jestli člověk žije s podnikatelem nebo na ulici. Myslím, že způsob života nemá nic společného s hereckou profesí. Jistě, musíte mít techniku a jistou přípravu, to nás učili na škole, ale jinak to musí být obrovské emoce. Já ty emoce mám a nemusím kvůli tomu vymetat kluby, spát se všemi a chlastat, opravdu ne.
N ě k d y ž i j u j a k o m u ž
Na vaší desce pracoval špičkový tým, můžete si v podstatě vybrat, s kým chcete dělat. Co od své muziky očekáváte?
Vím, že to není originální, ale mám dva požadavky na písničku: aby tam byla melodie a dobrý text.
Jak poznáte dobrý text?
Tak, že si ho snadno zapamatuju. Nemám problém naučit se a zapamatovat si roli, ale ten děj, ta epická složka tam musí být. Ne jenom nějaké výkřiky.
Někdo má rád texty niterné, někdo chce předávat poselství, někdo poučovat, jiný upřednostňuje vlastní tvorbu...
Na poučování si netroufám, ale na minulé desce jsem měla jeden vlastní text. Měla jsem zrovna nějaký splín, asi jako dneska.
Tak třeba se ještě dneska večer něco urodí...
Ráda bych, ale asi se spíše budu starat o dítě.
Takže také žena v domácnosti. Jste žena emancipovaná, nebo jaká?
Mísí se ve mně hned několik lidí. Jsem na jednu stranu taková ta upravená, namalovaná s vyfoukanejma vlasama ve městě a na druhou stranu jsem ve vorvanejch teplákách s culíkem a lítám po lese. Jsem rybářka, koňák, miluju zvířata.
Těm teplákům nevěřím.
Ne? Tak přijeďte někdy do Jevan... Tam, kde bydlíme, je pro mne určitý ráj, protože uteču do lesa a nikdo mě nevidí.
Váš manžel je velmi úspěšný obchodník. Jaké to je dostat se mezi podnikatelskou smetánku? Co to s vámi udělalo?
Snad nic. Existuje určitá představa, že když je někdo úspěšný podnikatel, tak musí pořád chodit na nějaké večírky, ale manžel patří k té druhé skupině, která prostě pracuje a vidět být nechce. A v tom je možná také kámen úrazu, že si vzal herečku a dějí se určité věci, které se ho dotýkají. Vždycky jsme v tom tak trochu bruslili a potýkali se s tím, jak naše dva světy sjednotit.
Jednou jste řekla, že když flirtuje muž, něco si dokazuje, a když flirtuje žena, tak si to prostě užívá. Máte snad něco proti mužům?
Nemám ráda pro nic za nic flirtující floutky, kteří si myslí, že na ně nikdo nemá. Hrozně si vážím mužských, kteří vědí, co je to věrnost, umějí se postarat o rodinu a přitom normálně komunikují. Flirtování a nevěra patří k životu, každý z nás si tím prošel - i já, nechci ze sebe dělat nějakou Máří Magdalénu. Mám mužský hrozně ráda, ale nemusím s každým spát.
Říká se, že tohle je svět stvořený pro muže. Měla jste někdy chuť být mužem? Říci si, kdybych byla chlap, tak bych tyhle problémy neměla...
Jasně. Dokonce si myslím, že někdy žiju jako mužskej. V tom řešení problémů, nasazení, rychlosti, v tom zvládnutí některých věcí, někdy mi to tady v hlavě cvakne a musím se k věci postavit čelem a musím se chovat jako chlap.
N e j s e m c h o d í c í s e b e v ě d o mí
Vyrůstala jste v umělecké rodině - otec houslista, matka baletka. Chtěli, abyste je následovala? Nebo jinými slovy: Byla jste hodně drezurovaná?
Snad úplně ze začátku. Trocha baletu, chvíli housle, pak celkem dost piána, prošla jsem i liduškou, samozřejmě dramatický kroužek a lekce zpěvu... Táta mi občas jednu střihnul, protože je hodně přísný a určitě na něj pasuje to slovo drezura. Takže i moje sebevědomí se hodně obrušovalo, možná i dneska je to na mně znát.
Chcete říci, že tahle přísná výchova na vás zanechala následky?
Lidé si o mně myslí, že jsem takové chodící sebevědomí, ale není to tak. Opravdu není, a já to docela dobře skrývám.
Jste asi dobrá herečka... vážně. Co vás vlastně na téhle profesi baví? Chcete si dokázat, že té sebedůvěry není tak málo?
Taky, ale to asi není první důvod, proč jsem se na to dala. Možná mě ovlivnila rodina, ale hlavně jsem chtěla stát na jevišti a zvládnout sama sebe.
Jste herečka, zpěvačka, nebo co vlastně?
Asi obojí, ale začínala jsem jako herečka. A když vás lidi znají jako herečku, někdy si nedokážou zvyknout, že člověk vstoupí do jiné branže. Jdu dál a nechci tu šanci pustit. Ale herectví je moje, to v žádném případě neopouštím. Hrála jsem už od školy, byla jsem devět let na Vinohradech, hostovala jsem i jinde, to bylo skvělé. Jenže pak jsem zjistila, že chci také nějakou svobodu. Když hrajete dvacet představení měsíčně a ještě chodíte dabovat, tak se časem dostanete do takové rutiny, že vás to už přestává správně těšit. Ale udělala jsem si jméno, přišlo moderování, fotografování...
Jak se vám žije bez stálého angažmá na volné noze?
Máte menší jistotu a stále čekáte na nabídku, ale zase si můžete vybrat to, co vás baví, a pak se tomu naplno věnovat. A to je to, na čem mi záleží. Netrápit se věcmi, které mě neposunují dál.
Z Karlína jdete do Divadla Kalich hrát v novém muzikálu Galileo. Když nic jiného, bude to asi jiné, možná náročnější prostředí.
Určitě to bude nová zkušenost. V Karlíně jsem byla za hvězdu, hrála jsem bez alternace. Tady bude konkurence daleko větší. Ale i když to neříkám za každou větou, jsem bojovník.
Proslýchá se, že i tam bude jisté erotično, a tak se zeptám rovnou: Bude nahá Brožová?
To určitě ne. Ale také jsem se dočetla, že nahotu tam obstarávají jisté slečny, které jsou natřené barvou, jsou opravdu v Evině rouše a dělají takové živé sochy. Tak uvidíme, možná i já se budu divit, kam jsem to vlastně vstoupila.
Nedávno jsem vás viděl na Nově v Dobrotách. Jak vidíte svůj přechod ze shakespearovsky vážných rolí do televizních estrád?
Když už jsem se jednou na tu dráhu dala, tak jsem taky musela slevit z některých zásad. Je to otázka volby. Když jsem byla v roce 1989 na DAMU, tak jsem si taky myslela, že bude spousta možností v divadle a ve filmu... To nesouvisí s politikou. Jsou jiné podmínky pro kulturu, přežijí jen ti nejsilnější. V divokém kapitalismu můžete buď hrát ve sklepě pro pár kamarádů, anebo udělat pár ústupků a jít dál a třeba se dostat k dobrým rolím.
Vadí vám to?
To víte, že bych byla ráda, kdyby o mně psali, že jsem ta úžasná umělkyně a jedna z našich předních hereček, ale tohle v mém případě nebude, protože tu pomyslnou hranici jsem už překročila.
A co všechny ty sny z dětství?
Moje dávná představa byla mít šťastnou rodinu a skvělou práci.
To snad máte, nebo ne?
Ideály nerada opouštím, ale na druhou stranu je to vždycky tak, jak zrovna žijete, a nikdy se nedá nic nalajnovat. To světélko Hollywoodu už přestalo blikat, ale byla bych ráda, kdyby tu byl dobrý evropský filmový trh, dobré agentury a na mém stole halda skvělých scénářů. A k tomu fungující rodina se spoustou dětí.
Takže ta krásná Brožová, která je v balíku a jde z role do role, je vlastně nešťastná?
Možná někdy hřeším na to, že nemusím obracet korunu, to je pravda, ale já taky makám, abych si peníze vydělala. Možná o to víc, aby si lidé nemysleli, že se jen nechám živit. I manžel mi to vyčítá, že pořád někde zpívám, jezdím po kšeftech, a přitom to nemám zapotřebí. Jsem často sama, skoro pořád sama, samota je moje druhé já, občas visí ve vzduchu rozchod. Ale nechci vypadat, jako že si stěžuju, tuhle cestu jsem si vybrala sama.
 Herec David Prachař převzal v Přelouči Cenu Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu. Byl oceněn za Quida ve filmu Život je krásný. Vlevo je Kateřina Brožová, která byla nominována na Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský herecký výkon. |
 |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová |
 Kateřina Brožová. |
 Kateřina Brožová v redakci iDNES při on-line rozhovoru. (2. dubna 2003). |
 Herečka Kateřina Brožová |
 Kateřina Brožová v redakci iDNES při on-line rozhovoru. (2. dubna 2003). |
 Kateřina Brožová v redakci iDNES při on-line rozhovoru. (2. dubna 2003). |
 Kateřina Brožová v redakci iDNES při on-line rozhovoru. (2. dubna 2003). |
