Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Není všechno rokenrol. Dokonce ani u „českého Elvise“ Karla Zicha

  18:16aktualizováno  18:16
Hned dvě výročí si letos připomínáme v souvislosti se zpěvákem Karlem Zichem. 10. června by oslavil pětašedesátiny, nebýt předčasného úmrtí při potápění na Korsice 13. července před deseti lety. Na zpěvákovu počest vychází trojalbum Paráda.

Karel Zich | foto: Otto Dlabola

Karel Zich (obal 3CD)

Editor Miloš Skalka sestavil tři disky tematicky. První uvádí převzaté písně převážně ve stylu, který Zich miloval, zjevně autenticky cítil a uměl jej interpretovat, totiž v klasickém rokenrolu. Barva hlasu a ladění repertoáru mu ostatně ve své době přinesly označení "český Elvis".

"To však Karel Zich z duše nenáviděl, i když Presleyho zpěv i jeho repertoár obdivoval," píše editor v průvodním textu. A není náhoda, že už ve druhé polovině 60. let vstoupil Zich jako jeden z prvních do Oficiálního fan klubu Elvise Presleyho v Československu a jeho legitimace měla číslo 003.

Fotogalerie

Druhé CD přináší většinou Zichovy hity, z nichž některé, zejména slavná Paráda a navazující Není všechno paráda, by klidně slušely už předchozímu disku. Jeho první sólový hit Alenka v říši divů zas napovídá, že uměl skvěle i poprockové "stadionovky", a neméně slavná Máš chuť majoránky osvědčila Zichův baladický talent.

Závěrečný disk je nejméně typický, přináší totiž Zichovy společné nahrávky s jinými zpěváky. Samozřejmě, Mosty s Lenkou Filipovou byly jedním z největších šlágrů 80. let, v půli téže dekády získala velký ohlas Směs rokenrolů s Petrou Janů, Petrem Jandou, Josefem Lauferem a Pavlem Bobkem, a to díky televizní scénce, jež písňovou medley provázela. Většina ostatních je dnes už pozapomenutá.

Karel Zich

Co trojalbum o Zichovi s odstupem vypovídá? Z českého středního proudu se vymykal hned v několika směrech, nejen stylovou tvárností a "sexy" laděním hlasu v mnoha písních. Byl velmi plodným a v rámci svých žánrů talentovaným skladatelem, a také velmi dobrým instrumentalistou – vysoce se cenila jeho hra na dvanáctistrunnou kytaru.

V kontextu pokleslého normalizačního popu rozhodně patřil k těm nemnoha interpretům, kteří si zaslouží být připomínáni. Jen škoda, že kompilace plánovitě pomíjí jeho dvojí éru u Spirituál kvintetu, kde některé odstíny jeho umění dostávaly poněkud odlišný rozměr.

Autor:


Témata: Karel Zich


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.