Herec a režisér Karel Lamač patřil k nejvýznamnějším osobnostem evropské

Herec a režisér Karel Lamač patřil k nejvýznamnějším osobnostem evropské kinematografie (z knihy Zaniklý svět stříbrných pláten) | foto: Academia

Byl svůdník i snílek. Karel Lamač získal Baarovou a dobyl filmový svět

  • 5
Karel Lamač byl tak trochu Cimrman českého filmu. Nebo možná spíš Einstein. Zkrátka průkopník, který stál u všeho důležitého. Režiséra komedií s Vlastou Burianem si cenila celá Evropa. A jako svůdník neměl nouzi ani o milenky, podlehla mu i Lída Baarová, píše ve svém pátečním vydání týdeník 5plus2.

Od jeho narození v pátek uplyne 120 let a jeho život připomíná kýčovitý příběh. Příběh o muži s povahou dobrodruha, který se vzepřel vůli rodičů, stal se slavným hercem i režisérem a neváhal se zapojit do obou světových válek. A přitom všem stačil lámat jedno dívčí srdce za druhým.

Ne, opravdu to není román z červené knihovny. Takový zkrátka byl život herce a filmaře Karla Lamače. Muže, který dnes nemá ani vlastní hrob.

Ačkoliv se Lamač dožil pouhých 55 let, stihl natočit přes 260 filmů. Jako herce si jej pamatujeme například z často reprízovaného snímku Kantor ideál. Navždy se ale do srdcí filmových fanoušků zapsal jako režisér veseloher s Vlastou Burianem – C. a k. polní maršálek, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Ducháček to zařídí nebo U pokladny stál. „Byl vnímán jako dokonalý profesionál. Kredit měl po celé Evropě, byť nenatáčel velkofilmy,“ říká filmový historik a publicista Ondřej Suchý.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

O pohnutém životním osudu Karla Lamače a další zajímavé příběhy čtěte v pátečním vydání týdeníku 5plus2.

Díky své mužné postavě a srdci dobrodruha neměl režisér o krásné ženy nouzi. Měl nespočet milenek. I slavná herečka Lída Baarová ve svých pamětech bez vytáček vzpomínala, že to byl právě Lamač, kdo ji připravil o panenství. „Bylo mi sotva 18 let a on to s takovými mláďaty uměl,“ vzpomínala Baarová, aby lehce jízlivě dodala: „Každý muž, jenž se zamiloval do některé herečky, stejně dříve nebo později zjistil, že už je přinejmenším druhý. První byl vždycky Lamač.“

Karel Lamač v obou světových válkách působil jako válečný kameraman, v té druhé jako příslušník RAF natáčel i daboval dokumentární filmy o životě československých letců. Po roce 1948 se usadil v Německu, kde také po zdravotních peripetiích 2. srpna 1952 umírá.

Je paradoxní, že člověk jeho významu a evropských úspěchů dnes nemá ani vlastní hrob. „Zjistil jsem, že Lamačův hrob v Hamburku, pořízený údajně na náklady Lamačových německých filmařských kolegů, byl v roce 1977 zrušen. Prý se nenašel nikdo, kdo by ho zaplatil na dalších 25 let,“ uzavírá Ondřej Suchý.