Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ještěd porušil zadání soutěže, prestižní cenu však získal i rozestavěný

  15:01aktualizováno  15:01
Muž, který dal Liberci jeho dominantu, by v neděli oslavil devadesáté narozeniny. Architekt Karel Hubáček je jediným českým nositelem prestižní Perretovy ceny. Stavěl věže, divadla i obchodní domy.

Televizní vysílač Ještěd | foto: MAFRA

Hejbe se vám Ještěd! křičeli dělníci na stavbaře. A zatímco dva z jeho kolegů se na špičku atypické stavby zavěsili, aby nečekané kymácení vyrovnávali, architekt Hubáček se statikem přemýšleli, co si s problémem počít. Nakonec to vyřešili úplně stejně, jen bez té lidské síly - do věže namontovali kyvadlo na pružinách. Díky tomu se celá věž mírně chvěje, čehož si však člověk nevšimne. Karel Hubáček (1924-2011) se narodil před devadesáti lety v Praze, ale svou profesní dráhu spojil s Libercem, jemuž dal dominantu.

Fotogalerie

Ještěd spojil hotel a televizní vysílač do tvaru rotačního hyperboloidu, do té doby v architektuře nepoužitého. Ještě před svým dokončením stavba získala Cenu Augusta Perreta, nejvyšší architektonickou poctu. Přesto však budova nejdřív budila rozpaky, především byly obavy, že bude hyzdit krajinu. Což se nejen nepotvrdilo, ale jen málokterá televizní věž působí na svém kopci tak přirozeně. Kdyby se Ještěd stavěl dnes, možná by se k němu dokonce přivazovali aktivisté, protože Hubáček nesplnil zadání - vysílač a hotel měly být postavené zvlášť.

Stavěl do výšky

Hubáček se ke studiu architektury dostal vlastně náhodou. Po druhé světové válce a totálním nasazení v Německu chtěl určitě studovat, jen neměl vybraný konkrétní obor. Po absolvování pražského ČVUT a dvouleté vojně získal místo v Krajském projektovém ústavu pro výstavbu měst a vesnic v Liberci. Právě zde založil později, v roce 1968, Sdružení inženýrů a architektů v Liberci. Slavné studio funguje pod názvem SIAL dodnes.

Stometrová televizní věž s hotelem vznikla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Konstrukce Ještědu kombinuje ocel, beton a plastové hmoty. Naprosto splňuje závazek, který si Hubáček dal, tedy projektovat stavby, které by mohly "morálně přežít i delší dobu, aniž by urážely vkus příštích generací". Obdivoval funkcionalismus, ale dokázal jeho vliv posunout dál.

Za návrh Ještědu obdržel architekt Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu.

Za návrh Ještědu obdržel architekt Hubáček v roce 1969 prestižní Perretovu cenu.

Původní model architekta Karla Hubáčka

Původní model architekta Karla Hubáčka

V Liberci postavil v sedmdesátých letech i obchodní dům, který nesl stejné jméno jako vysílač. Spolupracoval na něm s Miroslavem Masákem. Dům byl střediskem několika investorů, tvořily jej tři samostatné jednotky spojené pasážemi. V době otevření v roce 1979 patřil k největším v zemi, názory na stavbu se však lišily. A veřejnost rozdělil i návrh na demolici. Obchodní dům Ještěd šel k zemi v roce 2009.

Názory obyvatel města na obchodní dům Ještěd se značně lišily. Část obyvatel ho...

Obchodní dům Ještěd v Liberci

Hubáčkovy realizace se často tyčily do výšky, ať šlo ovodárenskou věž v pražských Dívčích Hradech, nebo o meteorologickou věž v Libuši. "Střihl" si i další vysílač, s Daliborem Vokáčem a Zdeňkem Patrmanem jej navrhl v jemenském Adenu. Věnoval se však také kulturním stavbám. Ještě před slávou sJeštědem se pustil do doksanského kina Máj, později navrhoval třeba Kulturní dům v Teplicích. Po roce 1989 se podílel například na přestavbě brněnského Divadla Husa na provázku, navrhl i provozní budovu Divadla F. X. Šaldy - kde jinde než v Liberci.

Máj i lanovka na Sněžku

SIAL si po celou dobu vychovával nadějné mladé architekty a pod jeho hlavičkou vznikla řada dalších povedených staveb, byť třeba bez účasti samotného Hubáčka. Již zmíněný Miroslav Masák se podílel na projektu obchodního domu Máj na pražské Národní třídě, SIAL dal zemi také skokanské můstky v Harrachově nebo lanovku na Sněžku. Ze SIAL se v roce 1991 díky novým poměrům stala regulérní firma. Na svém kontě z té doby má několik bankovních domů v Praze i v Liberci, rekonstrukci pražského Veletržního paláce nebo československý pavilon na EXPO 1992.

Hubáček a jeho SIAL se do dějin architektury a tím i do tváře země zapsali nesmazatelně. A nic na tom nemění, že velkorysou přestavbu berlínského Říšského sněmu, pro který navrhli obří skleněnou střechu ve tvaru křídla jako symbol nové demokracie, jim "vyfoukl" Brit Norman Foster se svou kopulí.

Ještěd dostal ke čtyřicátinám originální dort







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.