"V dobách mých začátků mne mnozí v Německu, k mé velké radosti, nazývali nástupcem amerického tenoristy italského původu Maria Lanzy. Právě o něm jsem vyprávěl na první hodině zpěvu mému profesorovi Konstantinu Kareninovi," říká. Ten byl moudrý, studentův zájem o jazz a písničky akceptoval, a radil mu, jak s hlasem zacházet, aby zvládal různé žánry.
Čtěte v sobotu
Rozhovor s Karlem Gottem a téma o tenorech čtěte v sobotní příloze Scéna v MF DNES.
Klasiku měl ostatně Gott vždy na repertoáru, mnozí pamětníci si navíc vybaví i silvestrovskou parodii, v níž si s Waldemarem Matuškou zazpíval duet Jeníka a Kecala z Prodané nevěsty.
Třebaže si šel svojí cestou, operní tenory dodnes obdivuje a považuje za inspiraci. "Tenor se často pohybuje v nebezpečných sférách. Je to vlastně stejně riziková profese, jako být třeba pilotem formule 1, gladiátorem či varietním umělcem a chodit po laně. A to je přesně to, co publikum odjakživa přitahuje," tvrdí.
Z domácích pěvců si váží Ivo Žídka nebo Petra Dvorského, ze světových je pro něj jasnou jedničkou Luciano Pavarotti. "Vždy mne fascinovalo, jak s lehkostí a s věčným úsměvem na tváři zpíval i ty nejtěžší pasáže," zdůrazňuje. A stále chodí na koncerty tenorových hvězd, které přijíždějí do Prahy. "Pokud mi to čas dovolí, tak si letos rozhodně nenechám ujít recitály Piotra Beczaly a Juana Diega Flóreze," prozrazuje.
Karel Gott umí i rock, vloni pobláznil Rock for People
4. července 2013 |
