Eltonu Johnovi bylo v polovině sedmdesátých let vyčítáno, že trpí nadprodukcí. Ale i v době, kdy byl schopen vydat tři alba ročně, se na nich objevovalo neuvěřitelné množství hitů.
Trochu stranou mezi nimi zůstalo jen album Captain Fantastic And The Brown Dirt Cowboy z roku 1975, z něhož pocházel jediný úspěšný song. Přesto je považováno za jednu z nejlepších Eltonových desek.
Její síla je v celku, ve vyrovnanosti všech písní i v jejich vnitřním propojení. Zpěvák a skladatel ji spolu se svým stálým textařem Bernniem Taupinem koncipoval jako cyklus deseti autobiografických písní.
Od té doby uplynulo přes třicet let. Zatímco tehdy byl Elton John excentrický osmadvacetiletý teenagerský idol, který dobyl Ameriku a měl vše, na co prstem ukázal, dnes se blíží k šedesátce.
Je jedním z tuctu nejváženějších hudebníků své generace a zůstává nesmírně pracovitým umělcem. Po roce 2000 už vydal tři desky a absolvoval obrovské množství koncertů.
Přestože má velký byt v pověstném newyorském Trumpově mrakodrapu, nejčastěji žije v Atlantě, městě, jež je „na půli cesty“ mezi místy, kde se zrodilo blues i country, dvě hlavní komponenty nejen jeho písní.
Proč jsem měl tolik štěstí?
Nové album The Captain And The Kid je znovu autobiografickým cyklem. Začíná tam, kde Brown Dirt Cowboy končil, příjezdem energií nabitého muzikanta do Ameriky. Právě končí Nixonova éra, amladý písničkář jako by slyšel jeho slova „Já musím jít, ale ty můžeš zůstat“.
Amerika se svým multikulturním svobodným světem mu připomíná Noemovu archu a New York, ač se to nezdá, ho osloví svou zasněženou romantikou. V jiných skladbách však popisuje pocity ve chvílích, když žil pod tlakem výhrůžek šíleného anonyma.
Nejkrásnější píseň Blues Never Fade Away věnuje vzpomínkám na své přátele, kteří už nežijí. Je mezi nimi John Lennon, ale i „ten, co nebyl známý, ale já ho opravdu miloval“, jenž zemřel „na velkou nemoc ještě předtím, než dostala jméno“. Vypráví jejich příběhy a v refrénu se sebevyčítavě ptá: „Jak to, že já jsem měl tolik štěstí?“
Síla posledních tří desek Eltona Johna je v jeho snaze zúčtovat hořkosladké životní pocity umělce na konci střední části života. Zatímco na albu Songs From The West Coast (2001) hledal sílu v tom, že se vyzpívával z depresivních nálad, Peachtree Road (2004), první deska, kterou natočil v Atlantě, přináší smířlivý tón, inspirovaný gospelovou kulturou amerického Jihu. Album The Captain And The Kid je laděno ve stejném duchu, i když se zdá, že je o neviditelný krůček posunuto směrem ke country.
Jako první singl z Eltonovy nové desky byla vybrána píseň Most. Vypráví o zpěvákově setkání snad s brooklynským, snad se slavným sanfranciským mostem. Most sebevrahů cítí jako symbolickou výzvu vlastnímu osudu - musíš ho přejít, nebo vypadnout. Ale ani to není jistota slávy a úspěchu: „Na vzdálené pláži/ může tvoje píseň umřít/ v hořkém větru/ nebo v krutém přílivu.“
Starý most stojí a říká: „Pojď a riskni to nebo aspoň umři s tím, že ses snažil.“ Podobně jako Paul McCartney, Van Morrison, Bob Dylan nebo Erik Clapton patří Elton John mezi hrst stále aktivních veteránů, kteří to riskli, přežili a stále se snaží nežít z podstaty své dávné slávy a přinášet vzdor krutému přílivu další a další písně.
ELTON JOHN - The Captain And The Kid
Univesal Music, délka CD 46:02
Hodnocení MF DNES: 80%
