Umělec Kamil Lhoták se vymykal. Miloval kavárenský život, a přesto byl technicky zdatný. Na rozdíl od jiných výtvarníků jej fascinovaly ženy s handicapem, protože sám také jedním trpěl. Jejich portréty maloval zpaměti, navzdory zažité tradici. Ve svém oboru exceloval a nemusel jej ani studovat. Důvodů, proč jej obdivovat, je spousta, nová výstava Kamil Lhoták: Retrospektiva je jedním z nich.
Francii miloval od dětství
V secesním klenotu Prahy, Obecním domě, se odhaluje devět sfér Lhotákovy tvorby. Nechybí jeho slavné obrazy plné milovaných létajících balonů nebo krajin posetých technikou. Bezprostředně však na sebe strhávají pozornost části výstavy věnované ženám, portrétům přátel, periferiím a Francii.
Domovina Henriho Rousseaua nebo Paula Gaugina jej okouzlila už v jedenácti letech. Tehdy jej matka zavedla na výstavu francouzské malby a malý Lhoták se zamiloval. Expozice se konala tehdy v Obecním domě. Místo jeho retrospektivy tak není vybrané náhodou. „Později sem často chodil i se svým synem a venku jej učil kouřit,“ říká Anna Folíková z produkce výstavy.
Manželkou Kamila Lhotáka byla Hertha Guthová, která stejně jako on v dětství prodělala obrnu. Neplatila však za femme fatale jeho života. Tou byla slečna Anna, která měla jen jednu ruku. Už jako školák si ji čmáral do sešitu. V dospělosti se pak znovu setkali a už nikdy nerozdělili. Její portrét je k vidění i v Obecním domě. Spojovalo je nejen tělesné postižení, kterým bylo v případě Lhotáka kulhání, ale také jeho pochopení pro znevýhodněné. Otec se k němu nikdy oficiálně nepřihlásil.
Neviděná malba od Halase
Celkem je ve dvou sálech Obecního domu k vidění 120 olejomaleb od 17 státních institucí a 31 soukromých sběratelů. Na retrospektivě organizátoři pracovali rok a povedlo se jim získat i malby dosud neviděné. „Mám tu dvacet doposud neznámých děl. Zásadní jsou obrazy Soupeři z roku 1940, Na palubě z roku 1855 a Vejce ptáka Moa z roku 1946,“ říká kurátor výstavy Jakub Sluka z pořadatelské Retro Gallery. Poslední zmiňovaná práce patřila básníkovi Františku Halasovi.
Některá opomenutá díla našli organizátoři díky odezvě na předchozí dvě výstavy o Lhotákovi. Často však byla v dezolátním stavu. „Měli je za skříněmi i na půdě,“ odhaluje Sluka. Při přípravách narazili i na falzifikáty, nejčastěji z let šedesátých a sedmdesátých. „Čtyřicátá léta se u Lhotáka těžko kopírují. Originály byly tak jednoduché, až působily složitě,“ vysvětluje. Některé kopie jsou k vidění v Muzeu policie České republiky. Výstava Kamil Lhoták: Retrospektiva potrvá do 22. dubna.
