Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kamelot do příjemné hudby zabalil pseudomoudra a pozdravy z cest

  15:18aktualizováno  15:18
Kolem nového alba brněnské skupiny Kamelot je rušněji než obvykle. Jednak je Mořská sůl dvacátou položkou v její diskografii, jednak na podporu desky kapela jede monstrózní turné, kterým se chce zapsat do české knihy rekordů.

Kamelot | foto: www.kamelot.cz

A jaké tedy to album je? Zaslouží si tuto zvýšenou pozornost? Plně se na něm odráží to, s čím Kamelot, potažmo jeho leader Roman Horký, už léta vnitřně bojuje, ať už si to chce či nechce přiznat. Na jedné straně touží zůstat tím poctivým "obyčejným chlápkem", který by nejradši hrál někde u ohně, na druhé straně se nebrání dost divokým marketingovým tahům, které souvisí s vysokým showbyznysem.

Kamelot s Romanem Horkým začínají sérii 106 koncertů a chtějí se zapsat do české Guinessovy knihy rekordů. Pivovar Černá hora k akci uvařil speciální pivo Kamelot"Chtěl bych natočit DVD někde v lese, nebo na chalupě, udělat oheň, pozvat pár kamarádů... a zazpívat ty nejslavnější písně. Už mám dost těch barevných světel a těch rychlých sekvencí, šel bych ke kořenům," uvedl před pár dny Roman Horký při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz. Jak se tato "kořenná" filozofie snoubí s propůjčením názvu kapely a tváří muzikantů značce piva či touhou zvěčnit se v knize rekordů, to ví jen Bůh a Roman Horký.

S kocovinou se hrát nedá

Roman Horký v on-line rozhovoru iDNES.cz

Důsledkem tohoto rozporu je i album Mořská sůl. Na jedné straně tu jsou písničky, které vycházejí z trampských základů kapely se všemi klady i nectnostmi, na straně druhé písničky, které zřejmě mají zvýšit komerční potenciál desky - a pakliže je budou hrát rádia, možná ho i opravdu zvýší.

Pop-tramp

Roman Horký (Kamelot)Ona neukotvenost mezi "trempírnou" a "popíkem", které si je samozřejmě Horký dobře vědom a občas ji sám komentuje, má pochopitelně svá plus. Hlavně v hudební resp. aranžérské oblasti, kdy se Kamelot už dávno striktně nedrží "předepsaných" pravidel a speciálně pro něj typický souzvuk akustických a elektrických kytar je vlastně tím nejpozitivnějším, nejpříjemnějším rysem alba. Dobré aranžmá, jak víme mnohá desetiletí ze spousty příkladů, totiž často dokáže povýšit i jinak slabší písňový materiál.

Klasickou ukázkou může být písnička V rákosí, ke které by měl být natočen klip: příjemná pop-folk-rocková věc s dobře postaveným melodickým refrénem, textem, který je jen výplní melodie, avšak neruší ani neuráží hloupostí. Rozhodně jedna z nejlepších písní alba, ne-li úplně nejlepší.

Stylizaci raději ne

KamelotV hudebním smyslu album Kamelotu vcelku problematické není, ale ani nevyniká. Oželet by šlo určitě písně, kde se Horký jako autor i interpret stylizuje do žánrů, které jsou mu cizí a na výsledku je to proklatě znát (bluesovky Na rozhledně - navíc s poněkud citově vyděračským textem - a Obyčejnej chlápek, a rozhodně pokus o karibskou muziku v písni Piňa Colada, která nebezpečně připomíná podobné pokusy, kterých se dopustil např. Janek Ledecký na začátku 90. let a které připomínají Yo Yo Band ve chvílích, kdy se mu opravdu, ale opravdu nedařilo).

Většina písní je naopak v jaksi nadžánrovém folkrockovém, či jak říká Horký, pop-trampském stylu, a mimoděčně dokládá, jaká hloupost byla, když ještě v 80. letech mezi trampy byly zakázány nástroje, ze kterých vedl "drát". Takové Prameny by klidně mohli před pětadvaceti lety hrát Brontosauři - ale Horkého instrumentace dává písničce daleko zajímavější rozměr.

Zbytečné banality

Roman Horký a KamelotJestliže hudební stránka Mořské soli je převážně nekonfliktní, pro texty to neplatí. Na webu skupiny Kamelot se píše: "Od prvních písní určených zejména k táborovým ohňům, nalezneme dnes texty s hlubokou myšlenkou, moudrem či poselstvím, které autor během svého života načerpal." To není problém zdaleka jen Romana Horkého, že jednoho dne uvěří ve své básnické nadání a pocítí potřebu filozofovat. Toto album je však přesnou ukázkou marnosti takového počínání.

Najdeme tu všechny nectnosti "trampských filozofů a básníků", na které si lze vzpomenout. Přímo esenciální ukázkou je píseň Julie, kde autor semele v poměrně tuctovém příběhu páté přes deváté: golet i Godota, Sibylu i beránka Božího (samozřejmě v latině, aby bylo vidět, že autor má takzvaný "přesah").

Julie

Z hluboké temnoty čekala Godoty
ve jménu Trojice laskavá světice
Zmizela v Paříži a Kristus na kříži
možná ji vyslyšel a stejně nepřišel.
Byl úplněk a vítr po nebi hnal
mraky jak tajemné mumie
a měsíc nad Seinou maloval
podobu příští Julie.

Roman Horký & KamelotV dalších písních se předvádí bezobsažný balast, kterému nelze bohužel říct jinak než "kotlíkářská moudra" - viz spojování patřičně nekonkrétních slov typu "osud" a "štěstěna" s pseudopoetismy "kde čistá voda ze skal tryská" nebo "hledání ohně v kouři" (Prameny) nebo výzvy k návratu ke starým hodnotám jako "V čase plískanic a deště realitu zout/Stoleté stromy obejmout" (Objímání stromů - sarkasmy, k nimž provokují zemanovské konotace, si pro tuto chvili odpusťme...).

Prameny

Jsem v tomhle světě malíř slov
nebo ostrov vln a bouří
Jaké mám vlastně poslání
v hledání ohně v kouři
A kdo mi značí cestu tam
kde to znám a kam se trefím
Je velká láska sebeklam
hlavolam co objevím

Roman Horký na on-line iDNES.czSamozřejmě, s nadhledem je třeba brát i romantické texty "z cest", které svou banalitou připomínají to, co jsme před zavedením esemesek a roamingu psávali "z Jugošky" rodičům a přátelům na zadní strany pohlednic. A moc dobře ani nedopadá, když se jinak evidentně vážný člověk, jakým Roman Horký je, pokouší dělat humor, jako v písni Obyčejnej chlápek. Nejenže podobné téma už před lety mnohem lépe pojednal Zdeněk Rytíř pro Pavla Bobka v písni Muž, který nikdy nebyl in, ale i zrýmovaná jména slavných herců působí spíš nechtěně naivisticky než kdovíjak vtipně.

Obyčejnej chlápek

Je to obyčejnej chlápek
co jde světem s kytarou
A hraje co ho baví
někdy nahlas pod parou
On nikdy nebyl "in"
lamač srdcí Charlie Sheen
...
Je doma v každým městě
který má svoje nádraží
Rád jede novou tratí
to když mu stará překáží
Má na kalhotách šmír
a to nemá Richard Gere

Kamelot s Romanem Horkým začínají sérii 106 koncertů a chtějí se zapsat do české Guinessovy knihy rekordů. Pivovar Černá hora k akci uvařil speciální pivo KamelotPřestože lze mít k albu, zejména k jeho textům, tisíce výhrad, jako celek rozhodně napadá pod průměr tohoto žánru ani tvorby kapely. Roman Horký se s čistým svědomím může odstřihnout od mindráku, že zrazuje trampskou část "svého já", vytěsnit ten problém z rozhovorů i podtextu svých písniček a plně se vrhnout do normální popmusic podle všech pravidel. Konec konců, v jejím kontextu bude s takovými písničkami, jaké jsou na Mořské soli, paradoxně hodně vysoký nadprůměr.

Kamelot & Roman Horký: Mořská sůl
vyd. EMI, čas 41:54
Hodnocení iDNES.cz: 50 %

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miroslav Žbirka
Miro Žbirka zahraje se symfoniky. Zazní vlastní písně i Beatles

Zpěvák Miro Žbirka v úterý 19. prosince zahraje společně s Moravskou filharmonií Olomouc v pražském Kongresovém centru. Koncert se koná v rámci festivalu České...  celý článek

Mezi hlavní hvězdy 14. ročníku festivalu patřili američtí Ghostface Killah.
Šestnáctý Hip Hop Kemp uvítá legendu. Peníze v hotovosti nepotřebujete

Po multižánrovém Rock for People se do Festivalparku v Hradci Králové stěhuje úzce zaměřená přehlídka Hip Hop Kemp, největší svého druhu v Česku.  celý článek

Momentka z letošního ročníku maďarského festivalu Sziget (10. srpna 2017)
Na Glastonbury východu to páchne elektronikou a voní svobodou

Budapešť (Od našeho zpravodaje) Festival Sziget oslavil své pětadvacáté narozeniny se 450 tisíci návštěvníky z více než stovky zemí světa včetně třeba vzdálené Austrálie. Jedna z největších...  celý článek

Škoda Kodiaq DSG 4x4 2,0 TDI / 140 kW...
Škoda Kodiaq DSG 4x4 2,0 TDI / 140 kW...

r.v. 2016, naj. 577 km, diesel, 1. majitel
1 016 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.