"Jako že točíme na plech? To by byla docela drahá mystifikace, myslím, že Pavel Strnad by z toho neměl radost."
Čím se ten film liší od vašich předchozích hudebních filmů, je to jen v osobách hlavních představitelů?
"Tohle je film o osobnostech. Mňága byla hra s kolektivním hrdinou, Rok ďábla je o výrazných jednotlivcích. A já myslím, že to jsou ještě výraznější hrdinové než postavy mých hraných filmů. Samotáři můžou splynout, tady je ta různorodost největší."
Co vás zatím při natáčení překvapilo?
"Začínám si uvědomovat, jak je film produkčně náročný. Čekal jsem to, ale přeci jen ne tak. Produkce odvádí skvělou práci. A pak mě vlastně překvapuje, jak dobře lidi hrajou. Jana Prenta jsem tady dnes mučil pět hodin u jeho výpovědí a pak ležel na podlaze a nemohl dál, ale hrál. A to je neherec."
První den jste nasadil tu laťku natáčením scény v lomu…
"To nebyl záměr, začalo pršet a my jsme normálně zapadli a tahali nás buldozerama ven. Mělo se točit asi šestnáct hodin, točili jsme o polovinu víc."
Název odkazuje k Jarmuschovu snímku Rok koně s Neilem Youngem… Ovlivnil vás?
"Neil Young je výborný muzikant, ale když něco řekne, tak bych ho praštil. Takže spíš mě to ovlivnilo v tom smyslu, co dělat nemám. Film mě inspiroval svou, řekněme, neinvenčností. Jinou vnitřní spojitost to nemá."
Tento film vzniká poměrně v běhu, že?
"Jo, je to rychlý film, v srpnu myšlenka, v září dohoda s Jarkem, první verze scénáře začátkem ledna, natáčení začátkem května. První nápad přišel, když jsem viděl, jak spolu hraje Jarek s Českomoravskou. Možná mě to neinspirovala ani tak hudebně, jako lidsky - Čechomor jsou kamarádi a Jarka si neskutečně vážím. A Karel Plíhal je dal dohromady."
Co pro vás bylo nejtěžší?
"To nejtěžší ještě nepřišlo, máme za sebou polovinu natáčení."
Opět tu máte neherce, tentokrát dokonce samé neherce. Přitom scénář vypadá, že dovoluje poměrně vysokou míru improvizace…
"Ta je zhruba stejná, jako u ostatních hraných filmů, v podstatě tedy dost malá. Hodně se držím natáčecího plánu a scénáře, takže improvizujeme jen v dialozích. I u ostatních filmů mám často potřebu vycházet z herců a vzít reálný motiv z jejich života a pak ho do toho scénáře zkusit zapracovat."
Karel Plíhal řekl, že jestli ho vidíte tak, jak jste to napsal, tak se jde oběsit. Pravda, později tomu obrousil hrany a byl to spíš lehký vtip, ale přesto, jak jste psal scénář?
"Já Karla Plíhala neznám, znám jeho písně a znám to, co mi lidi vyprávěli. Takže jsem se nechal inspirovat tím, jak vypadá a jak se tváří. Samozřejmě, že je to i veselý člověk a mluví. Ale tady má roli smutného, mlčenlivého anděla, který se bojí mluvit, hrát, vystoupit z auta, bojí se opustit léčebnu a nakonec exploduje."
Měl jste problém s tím, že zacházíte s reálnými situacemi a reálnými osobnostmi, konzultoval jste své postupy, opravoval jste něco?
"Nekonzultoval jsem nic, Jarek nic vědět nepotřeboval a jen jsme měli takovou dohodu, že si budu co nejvíc vymýšlet. Což jsem uvítal. Nejlépe se hraje to, co není tak úplně reálné. Ale žádná cenzura, ani z jejich strany, ani z mé, tady neexistuje. Já nevím, proč oni to vlastně dělají, ale řekli mi, že mi nechtějí kazit film, že chtějí, aby to bylo hezké, ať si s nima dělám, co chci. Což je od nich velkorysé a moudré."
Je těžké s Jaromírem a Karlem točit film?
"Těžké je to spíš pro ně. Za Jarkem jsem přišel a řekl: já bych o tobě natočil film. Řekl, že jo, ať mu zavolám a vzal si pár dnů na rozmyšlenou, protože věděl., že se tím dává úplně všanc, že když na to kývne, tak už nemůže nic hlídat. On se v tom natolik vyzná, že ví, že když začne točit se mnou, tak ztrácí kontrolu. Což jsme si i řekli. Karla Plíhala jsem oslovil přes Petra Fialu, který mu vysvětlil, jak probíhalo natáčení filmu Mňága - Happy End. Vlastně ani nevím přesně, jak to tehdy proběhlo, kdy byl ten moment, že jsme si plácli."
Asi mu to Petr Fiala vysvětlil přesně, protože Karel tvrdí, že po zkušenostech s vámi bude hrát klidně i v dalších filmech…
"To mě těší, ale doufám, že nebude. Aby se nerozmělnil."
Petr Zelenka |