Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam chodil na rande Kafka? A kde Meyrink vyvolával duchy?

  14:36aktualizováno  14:36
Publicista Dan Hrubý přišel s dalším ze svých neobvyklých "průvodců" po Praze. V knize Cesta Pražským kruhem se zaměřuje na topografii života pražské německé a židovské umělecké komunity zejména mezi oběma světovými válkami.

Franz Kafka - Spisovatel Franz Kafka | foto: archiv

Cesta Pražským kruhem volně navazuje na autorův titul Čekání na Golema, do kterého v upravené podobě shrnul svoje tematické průvodce kulturní Prahou, které otiskoval ve svém domovském časopise Reflex. I Hrubého nová kniha má základ v jeho článcích, v ucelené podobě knihy je ale kvalitním pojednáním o zcela specifické komunitě, bez jejíž existence si starou Prahu nelze představit.

Kniha sestává ze čtyř částí. První tři tvoří eseje na téma existence Pražského kruhu, jeho vymezení a - za pomoci hojných citací z dobového tisku i literárních děl a v neposlední řadě samozřejmě obrazové výbavy - historie, dále portrét jednoho z nejslavnějších (alespoň částečně) pražských Němců Gustava Meyrinka a nakonec stať, která ze zaměření knihy přece jen poněkud vybočuje, totiž "investigativní" putování po stopách Kafkova Zámku.

Co byl Pražský kruh

Max BrodV polovině 60. let 20. století použil poprvé Max Brod termín Pražský kruh. Označil tak společenství německy píšících autorů žijících před druhou světovou válkou v Praze. Termín rychle zdomácněl - jako vždy, když se konečně a s jistou úlevou najdou slova pro něco, co mnozí instinktivně cítí, o čem svedou hodiny rozmlouvat, ale co nedovedou jednoduše a krátce pojmenovat, Pražský kruh tak začal existovat čtvrtstoletí po svém faktickém zániku.
Max Brod použil termín Pražský kruh zprvu jen pro úzký okruh přátel kolem Franze Kafky. Později rozlišoval užší kruh (vždy jen čtyřčlenný) a širší Pražský kruh, jehož hranice nijak neohraničoval výčtem jmen.
Dnes chápe literární svět termín Pražský kruh jako označení pro všechny německy píšící autory narozené v letech 1850 až 1910, kteří od roku 1904 do nacistické okupace v březnu 1939 působili, žili a tvořili v Praze.

Čtvrtá, ve skutečnosti co do rozsahu i přínosnosti dominantní část je pak samotný "průvodce", v němž Hrubý provádí čtenáře jednotlivými pražskými ulicemi a zastavuje se u významných domů, které jsou s historií pražských Němců a Židů spojeny.

Prochází logicky nejprve "kafkovské" Staré Město, které je s touto komunitou spojeno nejvíce (podle něj můžeme například "stopovat" Franze Kafku po celý jeho krátký život, ale také se podívat za dalšími dnes světově proslulými osobnostmi typu Maxe Broda, Franze Werfela (na snímku), Gustava Mahlera či Egona Ervína Kische. Kdybychom měli štěstí, zřejmě na všechny bychom mohli najednou narazit pokud ne v některé z kaváren, tak zcela jistě v nejproslulejším staropražském nevěstinci U Goldschmiedů v Kamzíkově ulici.

kavárna ArcoNásledují další čtvrti: levý břeh Vltavy s Hradčany, Malou Stranou a Smíchovem, dále Nové Město se středobodem tehdejšího pražsko-německo-židovského kulturního dění v kavárně Arco v Dlážděné ulici, v jejímž sklepení prý známý mystik a hlavně autor nejslavnějšího pražského románu Golem Gustav Meyrink vyvolával duchy. "Dnes zbyl z její slávy jen ubohý zlomek, zmenšená, ponížená barem, personálem, vším, co je uvnitř, a snad i hosty," píše po právu nostalgicky Dan Hrubý.

kavárna Arco

Z hlediska toho, co se dělo v centru, jsou další popisované čtvrti (Žižkov, Dejvice, Holešovice atd.) v kontextu tématu skutečně jen periferiemi, o to je ale zajímavější i zde nalézat stopy oněch mimořádně zajímavých osobností. Osobností, z nichž velkou část nevybíravě semlely drastické události 20. století a ke kterým se mnohdy ani "česká Praha" nezachovala zdaleka tak, jak by si za svou lásku k ní zasloužili oni. Hrubého kniha je v tomto smyslu alespoň malou splátkou.

Dan Hrubý: Cesta Pražským kruhem
vyd. Nakladatelství XYZ, 240 stran

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo...
RECENZE: Nešetří novináře ani sousedy. Boží oko inspiroval Snowden i CIA

Americký spisovatel Barry Eisler si na chvíli odskočil od hrdinů svých knih Johna Raina a Bena Trevena, aby napsal politický thriller Boží oko. Inspiroval ho...  celý článek

Katja Kettu
RECENZE: Uštípli jí jazyk. Šokující Můra líčí příběh ve stínu gulagu

Finská prozaička Katja Kettu má smysl pro nesmyslné lásky. V Porodní bábě, z níž se stal světový bestseller, líčí vztah mezi Finkou a německým důstojníkem, v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.