Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kafka na pobřeží mistrně proplétá realitu a sny

  1:00aktualizováno  1:00
Haruki Murakami je literární hvězda světové velikosti, čeští čtenáři však doposud měli příležitost se s jeho dílem seznámit jen v omezeném rozsahu: do letoška byly přeloženy pouze dvě jeho knihy.

Haruki Murakami | foto: David Port

Nakladatelství Euromedia Group nyní přišlo s dalším Murakamiho románem Kafka na pobřeží, jehož vydání se příhodně sešlo s předáním Ceny Franze Kafky autorovi.

Ti, kteří Murakamiho znají jen z románů Norské dřevo a Na jih od hranic, na západ od slunce, budou asi Kafkou na pobřeží trochu překvapeni.

Zatímco děj obou předchozích knih by se při troše dobré vůle mohl odehrávat prakticky kdekoli, Kafka na pobřeží je – navzdory titulu, jenž odkazuje k západní tradici – pevně zasazen do rámce japonských reálií a tradic.

Stále je tu přítomná jakási fatalistická nostalgie a odevzdanost osudu, avšak zásadní roli tu nehrají ani tak vzpomínky na minulost jako sny. Jinak než jejich pomocí se totiž děj románu vysvětlit nedá.

Kdo vlastně vraždil?
Hlavním hrdinou knihy je patnáctiletý Kafka Tamura, který se rozhodne odejít z domova. Žije sám s otcem, slavným sochařem; matka se sestrou odešly, neznámo kam, když mu byly čtyři roky. Po několikadenním putování po Japonsku se Kafka probudí v křoví se zakrvaveným trikem. Vypadá to, jako by někoho zabil, ale ve městě není žádná vražda nahlášena.

Několik set kilometrů odtud však stejné noci pan Nakata, šedesátiletý prosťáček, který se živí hledáním zatoulaných koček, ubodal postavu jménem Johnnie Walker, z nějž se ráno vyklube Kafkův otec. Kdo jej zabil: pan Nakata, nebo Kafka, ačkoli jen přeneseně, ve snu?

Nakatův osud nenávratně ovlivnily sny a nevědomí. Za války, když mu bylo devět let, upadl z neznámých příčin na několik týdnů do bezvědomí; po probuzení zjistil, že neumí číst ani psát, ale nabyl daru kočičí řeči.

Složitá struktura románu dlouho nedovoluje čtenáři plně pochopit, jaký vztah mezi oběma protagonisty, kteří se nadto nikdy nesetkají tváří v tvář, panuje. Přesto tuší, že jejich příběhy jsou od onoho nočního incidentu úzce propojeny. Celou knihou pak pokračují paralelně až do strhujícího finále, v němž Nakata otevře bránu do světa mrtvých a Kafka konečně pozná, kdo je jeho ztracená matka.

Murakamiho čtenáři vždy oceňovali melancholii, s níž se jeho postavy oddávají lásce. Leitmotiv tragického, nenaplněného citu rezonuje i v Kafkovi na pobřeží, ale v úplně jiném světle.

Láska tady spíš zavání perverzí: vždyť Kafka udržuje poměr s matkou a ve snu znásilní svou sestru. Namísto čisté lásky tu jde o antický a ve dvacátém století Freudem znovu vyložený Oidipův komplex: Kafku totiž celou knihu pronásleduje proroctví, že zabije svého otce a bude spát se svou matkou.

Sanders, Schubert, Eichmann
Pro Japonsko tolik typické neobyčejné tváře sexuality ostatně ovládají celý příběh, jedna z postav, knihovník Ošima, je dokonce zároveň mužem i ženou. Jeho postava ztělesňuje Platonův princip vzájemné komplementarity obou pohlaví, kterou vyjádřil ve svém díle Symposion.

Kafka na pobřeží je podobně jako ostatní Murakamiho romány prošpikovaný odkazy na západní kulturu. O Johnniem Walkerovi, jenž svou stylizaci přebírá po chlapíkovi z etikety skotské whisky, už tu řeč byla. V příběhu dále hraje důležitou roli Plukovník Sanders, jako vystřižený z reklamních materiálů. Románem zní Schubert a Beethoven, Kafka si čte knihu o nacistickém zločinci Adolfu Eichmannovi.

Přesto je jeho životní putování svázáno s Japonskem jako u Murakamiho asi nikdy předtím. Přísná racionalita tu naráží na hradbu paralelního světa, v němž se postavy mohou navždy ztratit.

Kafka se dostává až do neskutečného kraje, kam jej zavedou dva dávní dezertéři z druhé světové války. I když mu tam nic nechybí, útrapy bytí dostávají přednost před pohodlím nebytí, život je lepší než sebevražda.

Kafka na pobřeží je úžasný román, u kterého i po více než pěti stech stranách čtenář lituje, že končí.

HARUKI MURAKAMI - Kafka na pobřeží
Překlad Tomáš Jurkovič. Euromedia Group – Odeon, Praha 2006, 560 stran, doporučená cena 299 korun.
Hodnocení MF DNES: 100%

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kuběna u hradu Bítova, kde sloužil jako kastelán.
Zemřel básník a „šestatřicátník“ Jiří Kuběna. Vydával v samizdatu

Jiří Kuběna, který se řadil ke generaci šestatřicátníků společně s Václavem Havlem nebo Violou Fischerovou, zemřel ve čtvrtek ráno ve věku 81 let po dlouhé...  celý článek

Usáma bin Ládin
RECENZE: Usáma ukazuje svět, ve kterém je terorismus i mobil cizí slovo

Sci-fi nemusí být jen žánrem, který čtenáři umožňuje útěk z­ reality. Ono ji mimo jiné může celkem trefně glosovat. Alespoň v knihách Lavieho Tidhara to platí...  celý článek

Český spisovatel a humorista Miloslav Švandrlík
Autor Černých baronů Švandrlík prorokoval, kdy odejde. A trefil se

Vojín Kefalín a major Terazky, žáci Kopyto a Mňouk či příběhy pravěkých sourozenců Seka a Zuly baví celé generace. Jejich autor se narodil před 85 lety, jak...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.