Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Jste cizinec, co se všude plete do cesty.“ Kafkův Zámek je dál aktuální

  18:55aktualizováno  18:55
Brémy (Od našeho zpravodaje) - Po železničáři Aloisovi Nebelovi ožívá další postava z komiksů tuzemského kreslíře a muzikanta Jaromíra 99. Tentokrát jde o zeměměřiče K. ze slavného Kafkova románu Zámek. Premiéru měl v neděli odpoledne v severoněmeckých Brémách.

Ze zkoušek Zámku v brémském divadle | foto: Theater Bremen

Před dvěma lety vznikl komiks, nyní má premiéru divadelní hra. Jak to půjde se Zámkem od Franze Kafky a jeho hlavním hrdinou zeměměřičem K. dál? Dostane se také na filmová plátna a dosáhne třeba i na nominaci na Oscara podobně jako Alois Nebel?

„Pokud jde o zfilmování, uvidíme. Máme tady v Brémách zatím naplánovaných deset repríz ve velkém sále Divadla am Goetheplatz. To má hlediště pro 800 diváků. Uvidí se, jestli na to představení lidi budou chodit. Je to ale velká produkce,“ potvrdil autor hry, spisovatel Jaroslav Rudiš. Ten vystupuje zároveň i na jevišti jako jeden z členů Kafka Bandu. Kapela složená z předních českých muzikantů se stará o hudební doprovod, dramaturgyní je pak Viktorie Knotková.

Zeměměřiče K. hraje víc herců najednou

Premiéra se uskutečnila v severoněmeckém městě Brémy v neděli v podvečer. Podle Rudiše se do hry vešlo pouze několik z řady scén, které Kafkův román přináší. „Je to totiž hodně komplexní román, který má spoustu rovin. Kdybyste chtěl zohlednit všechny, zákonitě ztroskotáte,“ vysvětlil.

Fotogalerie

Scénář pro brémské divadlo hodně vychází i z písní v podání Kafka Bandu. Jeho členy jsou mimo jiné právě Rudiš i kreslíř Jaromír 99. „Šli jsme po těch písničkách, trošku je prohloubili. Půjde o scénický koncert. Na pódiu s bandem jsou čtyři místní herci, vypráví i zpívají s námi,“ uvedl Rudiš.

Zeměměřiče K., který se marně snaží dostat na Zámek v jedné zapadlé a zasněžené vesnici na konci světa, představují přitom všichni interpreti na pódiu. Nehraje ho jen jeden herec. „K. je vypravěč našeho příběhu. Chtěli jsme, aby ho na pódiu představoval jeden organismus, a to herci i muzikanti,“ popsal spisovatel.

Zkušenosti s Hamletem

Zámek v Brémách režíruje německý režisér Alexander Riemenschneider. Dát vše dohromady (němčinu i češtinu, hudbu a divadlo), aby to „ladilo“, nebylo podle něj snadné.

„Tu hru dělá společně jedenáct lidí. Všechno bylo během zkoušek tak svobodné, ale teď ve velkém sále divadla vidíme, že musíme mnoho věcí předem domluvit. Že teď přijde scéna, pak píseň. A máte tu dva jazyky. Hudba i projekce musí jít dohromady s jednotlivými příběhy,“ poznamenal Riemenschneider, který v Brémách režíroval mimo jiné už i Shakespearova Hamleta nebo Euripidovu Medeu. Chtěl také, aby hra bavila i Kafka Band zvyklý na jamování, improvizaci. „Písně dodávají Zámku energii,“ potvrdil režisér.

Sněhová koule i kosmonaut

Svou roli na jevišti brémského divadla hraje kupříkladu i sněhová koule. Je nejen symbolem zimy, během níž se Kafkův román odehrál. „Znázorňuje i nabalující se myšlenky zeměměřiče K.,“ vysvětlil režisér. Zámek by měl přinést i vtip - třeba když se K. v jedné ze scén na jevišti ocitne dokonce jako kosmonaut. A nechybí ani milostný románek zeměměřiče s místní dívkou Frídou.

Autoři Aloise Nebela i Zámku

Jaroslav Rudiš - spisovatel a scenárista. Debutoval románem Nebe pod Berlínem, za který obdržel Cenu Jiřího Ortena. S Jaromírem 99 pak vydali komiksovou románovou trilogii Alois Nebel. Jeho divadelní hra Léto v Laponsku získala Cenu Alfréda Radoka. Podle jeho druhého románu Grandhotel vznikl scénář k filmu Davida Ondříčka.

Jaromír 99 - zpěvák, textař a výtvarník. Člen hudebních skupin Priessnitz, Umakart a Jaromír 99 and The Bombers. Tvůrce fotbalového komiksu Bomber. Společně s Jaroslavem Rudišem vytvořil komiksovou trilogii Alois Nebel.

Zdroj: web www.aloisnebel.cz

Hru symbolizuje i následující věta, kterou si ve vesnici K. vyslechne: ‚Ze zámku nejste, z vesnice nejste, nic nejste. Ale bohužel jste přece něco, jste cizinec, někdo, kdo je přes počet a všude se plete do cesty, kvůli komu jsou neustále oplétačky.‘

„To psal Kafka v roce 1922. Je to také dnes hodně aktuální,“ uvedl Rudiš. A nejde jen o téma přistěhovalectví. „Jde nám i o téma vyčerpanosti lidí a burn outu (syndromu vyhoření). I když je K. stále unavenější a ztrácí síly, chce se dostat do zámku, i když se tam nikdo ze vsi nikdy nedostal. Dostává se do stavu, kdy už je jeho tělo na hraně sil a selhává,“ doplnila dramaturgyně Viktore Knotková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.