Obě novinky oblékají stejné téma vztahů na rozdílné figuríny. Příkopy na oblejší tvary milovníků chemlonových deček, na starší diváky venkova.
Svět ospale umravněný, kde teenageři říkají "toaleta" a zedníci citují Shakespeara, natahuje bakalářské zápletky pomocí dobrých herců potících krev, jak se dá, a někdy – Jiřina Bohdalová v čtvrté části – i víc.
Světla pasáže ozařují naopak seriál městský a mladší, od ranních rituálů kaváren přes mondénní dámy po humor o metrosexuálech či dětech hrozících "zavolám linku bezpečí".
Šikovně rozvrhl prostředí, levněji síly v advokátní kanceláři, kde ženy hlídají charitu a muž peníze. Ale potřeboval by i řízné detektivní případy, nejen rodinně plačtivé.
A herecky – kromě Jiřího Dvořáka či Jany Hlaváčové – je po prvním dílu slabší; hlavní hrdinka Moniky Hilmerové má pro všechny situace jedinou tóninu.
