Správa Pražského hradu oznámila v červnu obecně prospěšné společnosti Leica Gallery Prague, že jí neprodlouží smlouvu - nabídla jí pouze krátkodobý nájem, jenž v tyto dny vypršel. Za nového nájemce si správa vybrala agenturu Schok, pořadatele Letních shakespearovských slavností, za kterou stojí finanční skupina PPF.
Když se pracovníci Leica Gallery v červnu o neprodloužení smlouvy dozvěděli, prohlásili, že je potkala katastrofa. Sepsali petici, ta nepomohla. Galerie se přemístila do Náplavní ulice, nedaleko Tančícího domu; zahajovací výstavou je zde retrospektiva fotografa Miroslava Hucka. Jde tedy o katastrofu?
Leica Gallery Prague sídlila v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu od konce května 2002. Dramaturgie a provedení jejích výstav nebylo tak precizní jako fotoaparáty Leica, jejíž výrobce galerii se svým jménem založil v Německu roku 1976. Dnes kromě německé a pražské existují ještě newyorská a tokijská Leica Gallery.
Pražská galerie se potýkala s nikoliv ideální technickou a prostorovou dispozicí prostor v purkrabství, ale také s vlastními profesními limity. Některé expozice "navařila" instalačně velmi ledabyle (letos snímky herečky Hepburnové), některé akce byly příliš příležitostné (vloni Shakespeare ve fotografii).
Tím se rozkolísávala dramaturgie, v níž se objevovala tak skvostná a laťku vysoko nasazující jména jako Mary Ellen Marková, Edward Steichen, Helmut Newton, Elliott Erwitt.
Zásluhu na zprostředkování tvorby takových tvůrců galerii nelze upřít, třebaže k jejímu provozu můžeme mít nejednu výhradu. Galerie se stala vyhledávanou. Sálky v Náplavní ulici, označované jako sídlo prozatímní, takovýhle "průvan" nemohou umožnit.
Protože galerie má již delší dobu nasmlouván mimo jiné soubor prací vrcholně kontroverzní německé fotografky a filmařky Leni Riefenstahlové, bude hostovat také na dalších místech - v tomto případě v Galerii Louvre.
Katastrofa se tedy nekoná. Zatím. Uvidíme, jak tenhle provoz Leica Gallery unese. Ovšem jedna věc je už nesporná: česká metropole odchodem fotografických výstav z hradního purkrabství ztratila svůj - z hlediska návštěvnosti - nejlépe posazený prostor věnovaný fotografii, výtvarnému oboru, který je v současnosti divácky asi nejvděčnější.
Umělecká fotografie prostě nemá v téhle zemi, pokud jde o péči o ni, na růžích ustláno. Vzdor tradici oboru pořád jen bojuje o právo být brána vážně. Proč, to už je na jinou debatu...
